Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marsova polární čepička

Marsova polární čepička

Mars_Express.jpg
Díky snímkům, které pořídila evropská kosmická sonda Mars Express, víme, že jižní polární čepička na Marsu obsahuje mnohem více zmrzlé vody, než se předpokládalo, ale mnohem méně zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu). Podle článku v americkém odborném časopise Nature se planetolog Timothy Titus z U.S. Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona, USA) domnívá, že tato skutečnost snižuje šance na život na planetě Mars.

Dostane-li se totiž oxid uhličitý do atmosféry, způsobuje zvýšení tlaku a teploty a zmrzlá voda snadněji roztaje. A právě voda v kapalném skupenství je pro vznik života nezbytná.

Mnoho vědců se domnívalo, že jižní pól Marsu dodnes skýtá značné zásoby oxidu uhličitého, který se při teplejších fázích ve vývoji planety vypařuje do atmosféry. Podle Timothy Tita dosavadní výsledky ze sondy Mars Express vylučují jakoukoli možnost, že by polární čepička mohla hustotu atmosféry na rudé planetě znatelně ovlivnit. Nepopírá, že na povrchu planety by se mezi velkými zásobami vody mohl nalézat prach a štěrk s obsahem oxidu uhličitého. Ale hustá atmosféra nad polárními čepičkami podle vědce z dřívějška nezůstala.

Problém, kde se ztratila dřívější atmosféra Marsu, by měly vyřešit současné i budoucí výzkumy Marsu z oběžné dráhy i pomocí robotů. Někteří vědci se domnívají, že atmosféra mohla z větší části zmizet v kosmickém prostoru, ale mnozí vycházejí z toho, že Mars nikdy hustou a teplou atmosféru, která by dlouhodobě umožňovala existenci vody v kapalném skupenství, neměl. Titus se domnívá, že tím ještě více pohasínají šance, že na rudé planetě dodnes existuje život.

"Odpovědi závisí na pochopení minulého a současného stavu obou látek - vody a oxidu uhličitého," řekl Timothy Titus. "Dlouhodobě stabilní voda v kapalném stavu na povrchu planety vyžaduje hustší atmosféru, než má Mars nyní."

"Výzkum a konečné osídlování Marsu bude závislé na dostupnosti vody. Voda je nezbytná nejen pro člověka samotného, ale je také důležitá k výrobě dýchatelného vzduchu a paliva pro návrat zpět na Zemi. Pro život na Marsu je voda elixír," dodal Timothy Titus.

Na snímku je ve falešných barvách zobrazeno množství zmrzlé vody (vlevo), množství zmrzlého oxidu uhličitého (uprostřed) a reálný obrázek polární čepičky na Marsu (vpravo).

Zdroj: cbc.ca




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »