Sluneční soustava

11.06.2004 11:20 Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky, všude kam se podíváš

Asteroidy jsou všude. Nalezneme je blíže Slunci, než je dráha Země, mezi Zemí a Marsem, Marsem a Jupiterem. Kříží dráhy velkých planet a obíhají i za drahou Neptuna. Astronomické databáze jich v současné době evidují přes dvě stě tisíc, a tento počet každý měsíc narůstá. Každý již jistě někdy viděl obrázky zachycující polohy či dráhy všech známých objektů. Jak reálný pohled na naši Sluneční soustavu nám ale tyto obrázky poskytují?. Moc ne, protože jsou ovlivněny nejrůznějšími výběrovými efekty.

11.06.2004 10:28 František Martinek Sluneční soustava

Historie klimatu ukrytá v ledu

Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.

26.05.2004 15:41 František Martinek Sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni⁶⁰, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe⁶⁰, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

26.05.2004 15:31 František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Globální změna zemského klimatu možná nepovede k vymírání některých živočišných či rostlinných druhů, ale spíše naopak: objeví se stovky nových druhů. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že současné představy o globálním oteplování jako o katastrofě nemusí být pravdivé.

24.05.2004 09:06 Martin Pauer Sluneční soustava

Fyzika Venuše - II. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

Fyzika Venuše - I. část

17.05.2004 08:53 Jan Verfl Sluneční soustava

Drak na Titanu

Nový přístroj SDI (Simultaneous Differential Imager, česky řekněme "Současný rozdílový zobrazovač"?) čerstvě instalovaný na systém adaptivní optiky NACO dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile umožňuje pořídit velmi ostré záběry naráz ve třech vybraných vlnových délkách. Přestože jde o technologii určenou především ke studiu exoplanet, je tento přístroj velmi užitečný k pozorování objektů s výraznou atmosférou, jako je například Saturnův měsíc Titan. Pozorování prováděná zároveň v úzkém "okně", v němž je atmosféra částečně průhledná a na blízkých vlnových délkách, kde průhledná není, umožňuje odečtením záběrů získat téměř nerušený pohled na povrch tělesa.

16.05.2004 14:46 Martin Pauer Sluneční soustava

Astropis: Fyzika Venuše - I. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

12.05.2004 10:03 František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Titanu

Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.

04.05.2004 12:21 František Martinek Sluneční soustava

Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA).

03.05.2004 16:14 František Martinek Sluneční soustava

Jak planety přicházejí o skvrny

Oblíbené téma globálního oteplování a s tím související změna klimatu se, jak se zdá, netýká jen naší planety. Velké změny probíhají v atmosféře Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Ale ani další obří planety nezůstávají pozadu. Globální změny teploty povedou k tomu, že v nejbližších 10 letech zmizí z atmosféry Jupitera četné víry, které v dalekohledu pozorujeme jako skvrny.

17.04.2004 09:04 Petr Bartoš Sluneční soustava

Kometa Bradfield (C/2004 F4) - on-line

Kometa Bradfield (C/2004 F4) - průlet komety 17.4.2004 v blízkosti Slunce, největší přiblížení bude činit 0,17 AU

SOHO - on-line

SpaceWeather
Hvězdárna Fr.Pešty
efemeridy

09.04.2004 09:08 František Martinek Sluneční soustava

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.

31.03.2004 09:06 Karel Mokrý Sluneční soustava

Mars Express: metan v atmosféře Marsu

Mars Express objevil v atmosféře rudé planety metan. Zatím je příliš brzy na závěry o jeho původu (ač jsou velmi zajímavé). K pochopení výskytu metanu bude provedeno několik dalších pozorování.

29.03.2004 12:09 Jiří Dušek Sluneční soustava

Komety - květy nebes

Komety nejsou jedna jako druhá. Bývají různě velké, různě jasné a mají nejrůznější tvary. S pomocí počítačových programů můžeme na původních černobílých (nebo spíše šedošedých) snímcích zvýraznit jemné struktury v komě a ohonu komety i ukázat jejich změny v čase, a to buď prostřednictvím nepravých barev přiřazených jednotlivým stupňům šedi nebo ve 3D. Takové snímky jsou pak užitečné pro astronomický výzkum, ale zároveň působí jako doklad zjevné i skryté krásy vesmíru.

24.03.2004 19:45 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Marsova polární čepička

Díky snímkům, které pořídila evropská kosmická sonda Mars Express, víme, že jižní polární čepička na Marsu obsahuje mnohem více zmrzlé vody, než se předpokládalo, ale mnohem méně zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu). Podle článku v americkém odborném časopise Nature se planetolog Timothy Titus z U.S. Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona, USA) domnívá, že tato skutečnost snižuje šance na život na planetě Mars.

22.03.2004 07:26 František Martinek Sluneční soustava

Seminář - Nebezpečí vesmírné apokalypsy fakta a mýty

Hvězdárna Valaské Meziříčí pořádá ve spolupráci s Valaskou astronomickou společností ve dnech 2. a 4. dubna 2004 v přednákovém sále hvězdárny seminář na téma Nebezpečí vesmírné apokalypsy fakta a mýty.

18.03.2004 13:22 Petr Scheirich Sluneční soustava

Rekordně blízký průlet dnes večer

Malá blízkozemní planetka, kterou objevil v pondělí vyhledávací program LINEAR,proletí večer 18. března v zatím nejmenší vzdálenosti, jaká kdy byla při průletechzatnamenána - 43 000 km nad zemským povrchem.

17.03.2004 08:04 Petr Scheirich Sluneční soustava

Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

To rozhodně ne! V pondělí 15. 3. oznámil Dr. Michael Brown na tiskové konferenci v NASA objev nového velkého objektu za drahou Neptuna, který je zároveň zatím nejvzdálenějšímtělesem, jaké kdy bylo objeveno. Protože konference byla oznámena již v pátek, a běhemvíkendu "prosákly" od astronomů některé detaily, začaly se v tisku objevovat zprávy o objevu desátéplanety, které vyvrcholily v pondělí večer. Co je tedy na objektu, který dostal (zatímneoficiální) název "Sedna", podle Inuitské bohyně moře, tak zajímavého?

15.03.2004 22:52 Karel Mokrý Sluneční soustava

Sedna - první známé těleso Oortva oblaku?

Pomocí Spitzerova teleskopu bylo objeveno velké těleso pravděpodobně patřící do Oortova oblaku. Objekt s označením 2003 VB12 je označován jako "Sedna", podle inuitské (eskymácké) bohyně oceánu.

2004.03.16 - opravy: odkaz na cirkular MPEC, upresneno oznaceni (je 2003 VB12, ne 2003 VB16)

12.03.2004 09:28 František Martinek Sluneční soustava

Saturn známý i neznámý

Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.