Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?
 |
 |
Zdroj: NASA
Šipky ukazují na tmavá vlákna a na kondenzovaný chladný materiál ze sluneční koróny (horká, tenká vnější vrstva sluneční atmosféry). Po kliknutí na snímek se Vám zobrazí video zobrazující Slunce pomocí různých přístrojů sondy SOHO. Nejdříve uvidíte snímek v bílém světle získaný přístrojem MDI - zřetelně uvidíte sluneční skvrny. Následuje snímek EIT zobrazující koronární plazmu o teplotě 1.5 milionu stupňů Celsia, rozeznáte slabé tmavé filamenty. Nakonec se zobrazí snímek EIT o teplotě mezi předchozími - zde filamenty uvidíte v plné síle.
 |
Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.
Vypadá to, že oprava roveru Spirit se podařila na výtečnou. Již pár dní po opravě zde máme první vynikající výsledky. Spirit prozkoumal svůj první cíl - viz kámen na obrázku ve vzdálenosti 3 m od roveru.
 |
 |
Nový snímek roveru Opportunity odhaluje tenké skalní vrstvy skal v okolí svého přistání. Podle geologů jsou některé vrstvy tenčí než prst, což ukazuje na vznik ze sedimentů přinesených vodou či větrem případně z dopadajícího vulkanického prachu.
Odborníci NASA publikovali závěry z prvního průzkumu vzorku půdy, který uskutečnil robot SPIRIT. Některé výsledky jsou přinejmenším zajímavé. Tak například bylo zjištěno, že marťanská půda obsahuje velké množství železa a křemíku, v menším množství byla nalezena síra, vápník, nikl a chlór. Složení je charakteristické pro místa na Marsu, kde přistály i dřívější sondy, avšak je to rozdílný obsah, než mají pozemské horniny. Měření probíhala pomocí zařízení Alpha Particle X-Ray Spectrometer.
Těžko. Ať už jste si mimozemským původem takového tělesa jisti sebevíc, poznat meteorit není vůbec snadné. I když je zřejmé, že onen tajemný kámen ještě včera na vaší zahradě, chodníku, střeše, balkónu... neležel, stoprocentní potvrzení vyžaduje nejen pečlivé studium podezřelého tělesa, ale také bohaté zkušenosti odborníka. Žádné obecné a dostatečně spolehlivé kritérium, na základě kterého lze ihned rozhodnout o vesmírném původu podezřelého kusu horniny, totiž neexistuje.
 |
Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.
Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).
Jsou vánoce roku 1758 a sedlák Johann Gregor Palitzsch ve vesnici Prohlis nedaleko Drážďan sleduje svým vlastnoručně vyrobeným šestipalcovým dalekohledem oblohu. Ne jen tak pro zábavu, ale s přesně určeným cílem - najít kometu, jejíž návrat předpovědel Edmond Halley. Nakonec je jeho snaha korunována úspěchem - kometu skutečně našel a předběhl tím spoustu jiných (i profesionálních astronomů), kteří se o její nalezení také pokoušeli. Stalo se tak 24.12.1758 (někde bývá uváděno též 25.12.), tedy před 245 lety a kometa, která poté dostala jméno Edmonda Halleyho - Halleyova kometa - tak vešla do dějin jako první kometa u níž byla prokázána periodicita a u níž byl úspěšně předpovězen návrat. Nalezení komety však předcházela řada dalších událostí, bez nichž by se objevení periodicity komet ještě nějkou dobu pozdrželo, takže začneme pěkně od začátku.
 |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem