Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ve stratosféře nalezen materiál starší než Země

Ve stratosféře nalezen materiál starší než Země

mezplanetarni_castice_prachu.jpg
Pracovníci Washington University v St. Louis provedli analýzu částic meziplanetárního prachu, zachyceného ve stratosféře Země. Sběr částic se provádí pomocí letounu ER-2, což je modifikovaná verze špionážního letounu U-2. Poprvé byl v tomto prachu objeven organický materiál, který evidentně vznikl ještě dříve, než se "zrodila" naše sluneční soustava. K tomuto závěru dospěli vědci po zjištění, že izotopová skladba uhlíku, který je součástí zachycených vzorků, se velice odlišuje od izotopového složení uhlíku na Zemi a na jiných tělesech sluneční soustavy. Poznámka: různé izotopy jednoho chemického prvku se navzájem odlišují různým počtem neutronů v atomovém jádru.

Výzkum vysokých vrstev zemské atmosféry se provádí již více než 20 let. Za toto období se podařilo zjistit odchylky v izotopovém složení dusíku a vodíku. Podobné anomálie uhlíku se podařilo detekovat poprvé. Vysvětluje se to tím, že vůbec poprvé byla ke studiu prachových zrníček použita nová aparatura. V roce 2001 zakoupila Washington University v St. Louis za přispění NASA a National Science Foundation novou aparaturu na výzkum mikroskopických meziplanetárních či mezihvězdných "poslů". Zařízení označované jako NanoSIMS vyrobila pařížská firma Cameca. Tato nová iontová sonda umožňuje vytvořit mapu rozložení izotopů na povrchu tělíska o velikosti 100 nm. Je tedy mnohem výkonnější, než doposud používané iontové sondy.

Meziplanetární částice prachu na obrázku má velikost přibližně 10 mikrometrů (1 mikrometr = 1 milióntina metru). Typická částice meziplanetárního prachu představuje náhodné seskupení více než 100 000 zrníček posbíraných v různých částech vesmíru. Vědci měřili relativní zastoupení dvou izotopů kyslíku ve více než tisícovce zachycených zrníček. Data naznačují, že zrníčka mohou pocházet z hvězd.

Při průzkumu bylo také zjištěno, že asi 1% hmotnosti meziplanetárního prachu tvoří částice hvězdného "prachu". Hvězdný prach je přibližně 50krát hojnější v zachycených zrníčkách než například v meteoritech. Což naznačuje, že pochází z mnohem staršího materiálu. Informoval o tom Scott Messenger z Laboratory for Space Science at Washington University.

Izotopický rozbor umožnil zjistit, že 6 prachových zrníček hvězdného prachu má svůj původ za hranicemi naší sluneční soustavy. U tří bylo zjištěno, že pocházejí z červených obrů nebo z asymptotické větve obřích hvězd, tj. ze dvou pozdních fází hvězdného vývoje. Čtyři částice vznikly ve hvězdě s malým obsahem kovů. Další naopak pocházejí z hvězd bohatých na kovy, případně mají původ v supernovách.

Ačkoliv je tento výzkum teprve v začátcích, první výsledky se již objevily. Mezihvězdný prostor obsahuje neuvěřitelné množství zajímavých informací.

Zdroj: news-info.wustl.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »