Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Provlhlý Mars

Provlhlý Mars

Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?

Je mi to líto, ale osobně se přikláním ke druhé z možností. Opportunity sice přinesla velmi zajímavé důkazy o dávné přítomnosti vody, avšak důkazy stále jen nepřímé. Navíc problém "vody" na Marsu můžeme rozdělit do dvou škatulek. Jednak je to existence tekuté vody v dávné minulosti, před několika miliardami roků... Svědčí o tom vymletá koryta záplavových oblastí a také nezvyklá řečiště, která stěží vymodelovala láva nebo vítr s obrušujícím pískem (viz první obrázek). Další z důkazů pak přineslo i vozítko Opportunity. Jenže na existenci velkých zásob tekuté vody v dávné minulosti se odborníci shodují už celá desetiletí. Pouze není zřejmé, kdy zde voda přesně byla, jak dlouho na povrchu setrvala a kam zmizela.

voda na Marsu I

Druhý problém je přítomnost tekuté vody na Marsu právě teď, v těchto chvílích. Mám na mysli ony stružky, jež mohla vymodelovat tekutá voda na svazích některých kráterů (viz druhý obrázek). Vzhledem k tamním podmínkách jsou jediným přijatelným zdrojem vody podpovrchové vrstvy: odborníci totiž věří, že v hloubce sto až čtyři sta metrů existují oblasti věčně zmrzlé směsi vody a oxidu uhličitého.

Nyní trochu přimhuřte oči a představte si prudký, velmi hluboký svah na povrchu Marsu. Třeba okraj impaktního kráteru, strž vytvořenou sopečnou činností či výsledek jakéhokoli jiného geologické jevu, díky kterému se "na vzduch" dostane vrstva bohatá na vodu. Voda se díky slunečnímu svitu může za příhodných podmínek dostat až na povrch, kde ihned zmrzne a vytvoří jakousi ledovou bariéru. Za ní se nadále shromažďuje tekutina, až se bariéra v jednom okamžiku protrhne. Po svahu dolů se pak rozteče směs bahna, kamení a vody. Jenže tento důkaz malé vozítko rozhodně nepřineslo. Jediné co dosud máme jsou záběry z umělých družic.

voda na Marsu II

Takže tedy. Ano, Mars byl v minulosti bezesporu vlhký. Existovaly zde mělká moře. To je ale domněnka stará už několik desetiletí a Opportunity pouze přinesla další, velmi zajímavý, leč nepřímý důkaz. Jestli to ale stačilo k vzniku života, nevíme. Všechno ostatní jsou pouhé spekulace.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »