Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Provlhlý Mars

Provlhlý Mars

Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?

Je mi to líto, ale osobně se přikláním ke druhé z možností. Opportunity sice přinesla velmi zajímavé důkazy o dávné přítomnosti vody, avšak důkazy stále jen nepřímé. Navíc problém "vody" na Marsu můžeme rozdělit do dvou škatulek. Jednak je to existence tekuté vody v dávné minulosti, před několika miliardami roků... Svědčí o tom vymletá koryta záplavových oblastí a také nezvyklá řečiště, která stěží vymodelovala láva nebo vítr s obrušujícím pískem (viz první obrázek). Další z důkazů pak přineslo i vozítko Opportunity. Jenže na existenci velkých zásob tekuté vody v dávné minulosti se odborníci shodují už celá desetiletí. Pouze není zřejmé, kdy zde voda přesně byla, jak dlouho na povrchu setrvala a kam zmizela.

voda na Marsu I

Druhý problém je přítomnost tekuté vody na Marsu právě teď, v těchto chvílích. Mám na mysli ony stružky, jež mohla vymodelovat tekutá voda na svazích některých kráterů (viz druhý obrázek). Vzhledem k tamním podmínkách jsou jediným přijatelným zdrojem vody podpovrchové vrstvy: odborníci totiž věří, že v hloubce sto až čtyři sta metrů existují oblasti věčně zmrzlé směsi vody a oxidu uhličitého.

Nyní trochu přimhuřte oči a představte si prudký, velmi hluboký svah na povrchu Marsu. Třeba okraj impaktního kráteru, strž vytvořenou sopečnou činností či výsledek jakéhokoli jiného geologické jevu, díky kterému se "na vzduch" dostane vrstva bohatá na vodu. Voda se díky slunečnímu svitu může za příhodných podmínek dostat až na povrch, kde ihned zmrzne a vytvoří jakousi ledovou bariéru. Za ní se nadále shromažďuje tekutina, až se bariéra v jednom okamžiku protrhne. Po svahu dolů se pak rozteče směs bahna, kamení a vody. Jenže tento důkaz malé vozítko rozhodně nepřineslo. Jediné co dosud máme jsou záběry z umělých družic.

voda na Marsu II

Takže tedy. Ano, Mars byl v minulosti bezesporu vlhký. Existovaly zde mělká moře. To je ale domněnka stará už několik desetiletí a Opportunity pouze přinesla další, velmi zajímavý, leč nepřímý důkaz. Jestli to ale stačilo k vzniku života, nevíme. Všechno ostatní jsou pouhé spekulace.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »