Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

Zachycené částice jsou neutrální a běžně vyplňují prostor ve sluneční soustavě. V blízkosti Slunce jsou obvykle ionizovány a unášeny slunečním větrem, proudem nabitých částic z naší mateřské hvězdy. Pozorování těchto částic nám umožňuje lépe poznat povahu mezihvězdné hmoty, řídkého plynu a prachu nacházejícího se v prostoru mezi hvězdami.

Astronomové již v minulosti tytp částice pozorovali. Jejich první detekce ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je datována do roku 1985, ale jejich detekce ve vzdálenosti přes 5 AU se doposud nepodařila. V těchto místech sluneční soustavy(za drahou Jupitera) je jejich přítomnost poměrně dost vzácná, ale tým projektu CAPS vylepšil programové vybavení tohoto přístroje a ten je nyní schopen tyto částice detekovat.

Během období od října 2001 do února 2003 ve vzdálenostech 6,4 až 8,2 AU nasbírala sonda celkem 2627 pozorování. Jejich analýza ukázala, že zde dochází k silnému úbytku těchto ionizovaných vodíkových částic. Vědci odhadují, že tento "mezihvězdný vodíkový stín" má na svědomí tlak záření a skutečnost, že většina z nich je ionizována. Mnoho vodíkových atomů sem ovšem nemůže proniknout, protože sou jich je většina po průletu kolem Slunce ztratí svůj neutrální charakter.

Dr. David J. McComas, hlavní výkonný ředitel SwRI Space Science and Engineering Division říká:"Pozorovat tyto částice je velmi složité, protože jich je velmi málo. Dřívejší teorie sice "něco jako" vodíkový stín zahrnovaly, ale v tomto případě jde o jeho první přímá pozorování". Na tato pozorování také není soustředěna hlavní pozornost. Mise Cassini má za úkol pozorovat planetu Saturn v infračerveném, ultrafialovém a viditelném oboru spektra a zkoumat prachové, neutrální a nabité částice v jeho okolí. Také nese na palubě pouzdro Huygens(ESA), jehož cílem je Saturnův měsíc Titan. "Jde o první z mnoha nových objevů, které nás v rámci mise Cassini čekají. Možnost získat informace poodhalující roucho heliosféry a přispět tak významnou měrou k jejímu poznání byla pro nás velkým zážitkem", dodává McComas.

SwRI se věnuje studii projektu IBEX(Interstellar Boundary Explorer), který je jedním z pěti kandidátů na dvě volná místa v programu NASA. Pokud by byů schválen, pak by byly vypuštěny dva detektory neutrálních atomů, jejichž úkolem by bylo přímě pozorování interakce mezi sluneční soustavou a mezihvězdou látkou v místě, kde dochází k jejich střetu. To je ale prozatím jenom jeden z plánů pro budoucnost.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »