Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

Zachycené částice jsou neutrální a běžně vyplňují prostor ve sluneční soustavě. V blízkosti Slunce jsou obvykle ionizovány a unášeny slunečním větrem, proudem nabitých částic z naší mateřské hvězdy. Pozorování těchto částic nám umožňuje lépe poznat povahu mezihvězdné hmoty, řídkého plynu a prachu nacházejícího se v prostoru mezi hvězdami.

Astronomové již v minulosti tytp částice pozorovali. Jejich první detekce ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je datována do roku 1985, ale jejich detekce ve vzdálenosti přes 5 AU se doposud nepodařila. V těchto místech sluneční soustavy(za drahou Jupitera) je jejich přítomnost poměrně dost vzácná, ale tým projektu CAPS vylepšil programové vybavení tohoto přístroje a ten je nyní schopen tyto částice detekovat.

Během období od října 2001 do února 2003 ve vzdálenostech 6,4 až 8,2 AU nasbírala sonda celkem 2627 pozorování. Jejich analýza ukázala, že zde dochází k silnému úbytku těchto ionizovaných vodíkových částic. Vědci odhadují, že tento "mezihvězdný vodíkový stín" má na svědomí tlak záření a skutečnost, že většina z nich je ionizována. Mnoho vodíkových atomů sem ovšem nemůže proniknout, protože sou jich je většina po průletu kolem Slunce ztratí svůj neutrální charakter.

Dr. David J. McComas, hlavní výkonný ředitel SwRI Space Science and Engineering Division říká:"Pozorovat tyto částice je velmi složité, protože jich je velmi málo. Dřívejší teorie sice "něco jako" vodíkový stín zahrnovaly, ale v tomto případě jde o jeho první přímá pozorování". Na tato pozorování také není soustředěna hlavní pozornost. Mise Cassini má za úkol pozorovat planetu Saturn v infračerveném, ultrafialovém a viditelném oboru spektra a zkoumat prachové, neutrální a nabité částice v jeho okolí. Také nese na palubě pouzdro Huygens(ESA), jehož cílem je Saturnův měsíc Titan. "Jde o první z mnoha nových objevů, které nás v rámci mise Cassini čekají. Možnost získat informace poodhalující roucho heliosféry a přispět tak významnou měrou k jejímu poznání byla pro nás velkým zážitkem", dodává McComas.

SwRI se věnuje studii projektu IBEX(Interstellar Boundary Explorer), který je jedním z pěti kandidátů na dvě volná místa v programu NASA. Pokud by byů schválen, pak by byly vypuštěny dva detektory neutrálních atomů, jejichž úkolem by bylo přímě pozorování interakce mezi sluneční soustavou a mezihvězdou látkou v místě, kde dochází k jejich střetu. To je ale prozatím jenom jeden z plánů pro budoucnost.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »