Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

Zachycené částice jsou neutrální a běžně vyplňují prostor ve sluneční soustavě. V blízkosti Slunce jsou obvykle ionizovány a unášeny slunečním větrem, proudem nabitých částic z naší mateřské hvězdy. Pozorování těchto částic nám umožňuje lépe poznat povahu mezihvězdné hmoty, řídkého plynu a prachu nacházejícího se v prostoru mezi hvězdami.

Astronomové již v minulosti tytp částice pozorovali. Jejich první detekce ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je datována do roku 1985, ale jejich detekce ve vzdálenosti přes 5 AU se doposud nepodařila. V těchto místech sluneční soustavy(za drahou Jupitera) je jejich přítomnost poměrně dost vzácná, ale tým projektu CAPS vylepšil programové vybavení tohoto přístroje a ten je nyní schopen tyto částice detekovat.

Během období od října 2001 do února 2003 ve vzdálenostech 6,4 až 8,2 AU nasbírala sonda celkem 2627 pozorování. Jejich analýza ukázala, že zde dochází k silnému úbytku těchto ionizovaných vodíkových částic. Vědci odhadují, že tento "mezihvězdný vodíkový stín" má na svědomí tlak záření a skutečnost, že většina z nich je ionizována. Mnoho vodíkových atomů sem ovšem nemůže proniknout, protože sou jich je většina po průletu kolem Slunce ztratí svůj neutrální charakter.

Dr. David J. McComas, hlavní výkonný ředitel SwRI Space Science and Engineering Division říká:"Pozorovat tyto částice je velmi složité, protože jich je velmi málo. Dřívejší teorie sice "něco jako" vodíkový stín zahrnovaly, ale v tomto případě jde o jeho první přímá pozorování". Na tato pozorování také není soustředěna hlavní pozornost. Mise Cassini má za úkol pozorovat planetu Saturn v infračerveném, ultrafialovém a viditelném oboru spektra a zkoumat prachové, neutrální a nabité částice v jeho okolí. Také nese na palubě pouzdro Huygens(ESA), jehož cílem je Saturnův měsíc Titan. "Jde o první z mnoha nových objevů, které nás v rámci mise Cassini čekají. Možnost získat informace poodhalující roucho heliosféry a přispět tak významnou měrou k jejímu poznání byla pro nás velkým zážitkem", dodává McComas.

SwRI se věnuje studii projektu IBEX(Interstellar Boundary Explorer), který je jedním z pěti kandidátů na dvě volná místa v programu NASA. Pokud by byů schválen, pak by byly vypuštěny dva detektory neutrálních atomů, jejichž úkolem by bylo přímě pozorování interakce mezi sluneční soustavou a mezihvězdou látkou v místě, kde dochází k jejich střetu. To je ale prozatím jenom jeden z plánů pro budoucnost.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »