Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

Zachycené částice jsou neutrální a běžně vyplňují prostor ve sluneční soustavě. V blízkosti Slunce jsou obvykle ionizovány a unášeny slunečním větrem, proudem nabitých částic z naší mateřské hvězdy. Pozorování těchto částic nám umožňuje lépe poznat povahu mezihvězdné hmoty, řídkého plynu a prachu nacházejícího se v prostoru mezi hvězdami.

Astronomové již v minulosti tytp částice pozorovali. Jejich první detekce ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je datována do roku 1985, ale jejich detekce ve vzdálenosti přes 5 AU se doposud nepodařila. V těchto místech sluneční soustavy(za drahou Jupitera) je jejich přítomnost poměrně dost vzácná, ale tým projektu CAPS vylepšil programové vybavení tohoto přístroje a ten je nyní schopen tyto částice detekovat.

Během období od října 2001 do února 2003 ve vzdálenostech 6,4 až 8,2 AU nasbírala sonda celkem 2627 pozorování. Jejich analýza ukázala, že zde dochází k silnému úbytku těchto ionizovaných vodíkových částic. Vědci odhadují, že tento "mezihvězdný vodíkový stín" má na svědomí tlak záření a skutečnost, že většina z nich je ionizována. Mnoho vodíkových atomů sem ovšem nemůže proniknout, protože sou jich je většina po průletu kolem Slunce ztratí svůj neutrální charakter.

Dr. David J. McComas, hlavní výkonný ředitel SwRI Space Science and Engineering Division říká:"Pozorovat tyto částice je velmi složité, protože jich je velmi málo. Dřívejší teorie sice "něco jako" vodíkový stín zahrnovaly, ale v tomto případě jde o jeho první přímá pozorování". Na tato pozorování také není soustředěna hlavní pozornost. Mise Cassini má za úkol pozorovat planetu Saturn v infračerveném, ultrafialovém a viditelném oboru spektra a zkoumat prachové, neutrální a nabité částice v jeho okolí. Také nese na palubě pouzdro Huygens(ESA), jehož cílem je Saturnův měsíc Titan. "Jde o první z mnoha nových objevů, které nás v rámci mise Cassini čekají. Možnost získat informace poodhalující roucho heliosféry a přispět tak významnou měrou k jejímu poznání byla pro nás velkým zážitkem", dodává McComas.

SwRI se věnuje studii projektu IBEX(Interstellar Boundary Explorer), který je jedním z pěti kandidátů na dvě volná místa v programu NASA. Pokud by byů schválen, pak by byly vypuštěny dva detektory neutrálních atomů, jejichž úkolem by bylo přímě pozorování interakce mezi sluneční soustavou a mezihvězdou látkou v místě, kde dochází k jejich střetu. To je ale prozatím jenom jeden z plánů pro budoucnost.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »