Záhadný Jupiterův měsíc Europa

Tento předpoklad však může být mylný. Na Europě může "vládnout agresívní prostředí" - může zde být prostředí napuštěné kyselinou a peroxidem vodíku. V tom případě by zde panovaly podmínky životu nebezpečné. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří pracují na přípravě americké sondy k Jupiteru s názvem JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), která bude zkoumat Jupiterovy měsíce Europa, Ganymed a Kallisto z oběžných drah kolem jednotlivých měsíců. Start by se mohl uskutečnit po roce 2012.

Nikdo nepochybuje o tom, že povrch Europy je pokryt kůrou z vodního ledu, pod kterou může existovat tekutý slaný oceán. Není jasno pouze v tom, jak tlustá je vrstva ledu. Názory se různí, uvádějí se hodnoty od několika km do několika desítek km. Vědci, kteří studovali poslední informace ze sondy Galileo, uvádějí, že záření, odražené od ledového povrchu měsíce, nese ve svém spektru informace o přítomnosti peroxidu vodíku a koncentrovaných kyselin, což v kapalném stavu může představovat velmi jedovaté prostředí.

Zatím není jasné, zda tyto informace pocházejí pouze z tenké povrchové vrstvy "nánosů" nebo zda jsou jejich zdrojem chemikálie ve zdejším oceánu. Peroxid vodíku se zřejmě nachází pouze na povrchu Europy, neboť by mohl vznikat při bombardování povrchu nabitými částicemi, které uvízly v magnetosféře Jupitera a které se srážejí s molekulami vody na Europě.

Robert Carlson z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně je přesvědčen, že se na Europě nachází kyselina sírová. Tvrdí, že až 80 % povrchu ledu v některých pozorovaných tmavých skvrnách může obsahovat koncentrovanou kyselinu sírovou. Předpokládá, že tato kyselina může vznikat bombardováním povrchu měsíce Europa atomy síry, které vyvrhuje další Jupiterův měsíc Io při sopečných erupcích.

Jiní vědci jsou toho názoru, že původ kyseliny je nutno hledat v samotném oceánu. Tom McCord z Planetary Science Institute ve Washingtonu dokazuje, že největší množství kyseliny se, jak je vidět, shromažďuje na těch místech, kde je led rozlámaný a kapalná voda mezerami mezi ledovými krami proniká na ledový povrch měsíce, kde zamrzá. McCord uvádí, že příčinou objevení se kyseliny na povrchu Europy je "europská" mořská sůl, která se skládá především z hořčíku a síranu sodného. Intenzívní kosmické záření podporuje chemické reakce, vedoucí ke vzniku velmi koncentrované kyseliny sírové a dalších sloučenin síry.

Vzhledem k podmínkám na Europě je kyselina "zamrzlá" na povrchu měsíce. Pokud by se však změnila v kapalinu, vzniklo by zde prostředí velmi nebezpečné pro přistání průzkumných kosmických sond. Alespoň na čas je nutno zapomenout na vývoj sondy, která by měla za úkol přistát na Europě a "protavit se" ledovou kůrou do vodního prostředí za účelem detailního výzkumu.

Jeff Kargel z US Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona) zase předpokládá, že kyselina sírová vzniká přímo v oceánu. Podle jeho názoru má Europa kamenné jádro a na jeho povrchu aktivní podvodní sopky, které vyvrhují sloučeniny síry a kyslík. "Europa ukrývá uvnitř oceánu dvojníka měsíce Io, na jehož povrchu vyvrhují desítky sopek sloučeniny síry," prohlásil Kergel. Jestli přítomné sulfáty pronikly na povrch z hlubin Europy, potom její oceán může představovat jakýsi "kyselinový nálev".

Tak nebo tak, hledače mimozemského života čeká na Europě nepříznivé prostředí, neboť koncentrovaná kyselina sírová má "snahu" ničit vše živé. Avšak nevylučuje to zcela možnost organického života - vždyť některé druhy pozemských bakterií se přizpůsobily například životu v podobných podmínkách a doslova "kvetou" v prostředí s pH = 0.

Aby toho nebylo dost, objevil se ještě jeden problém. Povrch Europy je značně "kopcovitý", přičemž pozorované vyvýšeniny jsou velmi strmé - mnohem strmější, než se dříve předpokládalo. V jedné tmavé skvrně byla objevena jáma hluboká 350 m. Nachází se poblíž pahorku vysokého 900 m, což znamená rozdíl 1 250 m. Zdálo by se, že to není nic hrozného. Samozřejmě že ne, ale Paul Schenk z Lunar and Planetary Institute vypočítal, že led musí mít v těchto místech tloušťku přinejmenším 10 až 30 km! A to zřejmě bude velký problém pro případné kosmické sondy, které by měly za úkol proniknout přes ledovou kůru do vodního prostředí a pátrat zde po živých organismech.

Další detailnější informace o měsíci Europa z údajů sondy Galileo zřejmě "nevydolujeme". Sonda prolétla kolem Europy pouze 12krát (ne vždy ji sledovala z bezprostřední vzdálenosti) a detailně vyfotografovala pouze malou část jejího povrchu. Rozhodnout může pouze další výzkum pomocí kosmických sond.

Zdroj: scientist.com