Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Karel Mokrý Sluneční soustava

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Nereid - Neptunův černý pasažér

Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Zdá se, že Neptun před námi skrývá nejedno překvapení. O jeho největším měsíci Tritonu již víme, že nevznikal současně s jeho ostatními měsíci. Nyní se zdá, že i další měsíc - Nereid - byl Neptunem zachycen.

Na snímku vidíme Nereid, jak jej 24 srpna 1989 zachytila sonda Voyager.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

Miloš Tichý Sluneční soustava

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť.

Pavel Koten Sluneční soustava

Mapa rozložení vody na Marsu

Data neutronového spektrometru na sondě Mars Odyssey získaná v období delším než jeden rok se stala základem nové mapy Marsu, která ukazuje pravděpodobná místa výskytu vodního ledu na této planetě. Zastoupení vody je nejvyšší v oblastech od 55. rovnoběžek.
Karel Mokrý Sluneční soustava

meteorit... dopane ci nedopadne?

Pravděpodobnost dopadu velkého meteoritu na Zemi je mnohem nižší, než si myslíme. Velké metoerity se velmi často rozpadnou v atmosféře. Rusko-britský tým se zabýval dopady meteoritů a toto je hlavní výsledek jejich bádání.

Není zřejmé, zda tento výsledek snižuje meteoritické riziko na Zemi. Dopad mnoha fragmentů může být stejně zničující jako dopad jednoho rozměrného tělesa.

Karel Halíř Sluneční soustava

Prachová bouře na Marsu

Prachová boue na Marsu
Prachová boue na Marsu
Prachová bouře na Marsu
Zdroj: Sky and Telescope
Na Marsu vypukla prachová bouře, viditelná i ze Země. Objevili ji J.Beish a D. C. Parker 41-cm dalekohledem v noci z 1. na 2. červenec2003 (použili CCD). Střed bouře je přibližně na 294. stupni západníareografické délky a 25. stupni jižní areografické šířky.

Zdroj: Cirkulář IAU č. 8162.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nepravidelné měsíce

Dráhy nepravidelných misícu - model
Dráhy nepravidelných misícu - model

Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.

Michal Sobotka Sluneční soustava

Šťastné ostrovy astronomie

Kanárské ostrovy, nazývané někdy Šťastné, leží v Atlantiku něco přes sto kilometrů západně od marockého pobřeží. Navzdory své nesporné geografické příslušnosti k Africe jsou tyto produkty intenzívní sopečné činnosti součástí Španělska. Z hlediska astronomie je to asi dobře.

Autor je pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, Ondřejov.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Země se střetla s asteroidem

Čas od času dojde ke srážce planety Země s nějakým větším či menším asteroidem. Většinou událost nezpůsobí žádné škody, ale tentokrát se odehrála v obydlené oblasti. Meteorit v Chicagu zasáhl šest domů a tři automobily. Nikdo nebyl zraněn.
Ota Kehar Sluneční soustava

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Voda na Měsíci?

Misíc - jižní pól, obsah vody
Misíc - jižní pól, obsah vody
V okolí jižního pólu se nachází
mnoho kráterů, kam nesvítí Slunce.
Na Měsíci se možná nachází mnohem více vody, než uvádějí starší studie. Vědci z USA zdvojnásobili odhad plochy, která je v permanentním stínu a odhadli zásoby vody na miliardy tun. Výskyt vody na měsíčním povrchu je důležitý pro případnou výstavbu základny na Měsíci. Astronauti by vodu mohli používat jako zdroj vodíku a kyslíku pro raketové motory.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).
Petr Sobotka Sluneční soustava

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.


15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS).

Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.

Další informace »