Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Pavel Koten Sluneční soustava

Kometa v přímém přenosu

Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.

V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT)  08 Feb 2003 K.Hornoch
C/2002 V1 (NEAT) 08 Feb 2003 K.Hornoch
Na hvězdné obloze je v těchto dnech k vidění ojedinělý úkaz. Ke Slunci se přiblížila kometa C/2002 V1. Vlasatice, nazvaná NEAT, je jedním z nejjasnějších objektů na podvečerním nebi. Je tak jasná, že ji lze vidět triedrem, za dobrých podmínek dokonce i pouhým okem. Během několika dní opět zmizí v záři Slunce.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)

Zdroj: iDnes

Karel Mokrý Sluneční soustava

Kométa C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) pořízený CCD kamerou Apogee AP7p připojenou k 65cm dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Snímek se skládá s 15 minutových expozic přes červený filtr. Uhlopříčka exponovaného pole má asi 25', takže pole by se snadno vešlo do zdánlivého měsíčního disku (30'). V době expozice se kometa nacházela na večerní obloze v souhvězdí Ryb. V nepravých barvách jsou zvýrazněny isofoty, místa se stejnou intenzitou světla a tak jsou lépe vidět struktury v ohonu a komě.
Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 17./18. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 28 x 20 úhlových minut, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
Kamil Hornoch Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT), který pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích večer 17. ledna 2003 pomocí0.35-m dalekohledu kamerou SBIG ST-6V přes R filtr.Výsledný snímek vznikl složením 35 dílčích expozic, každáo délce 30 sekund. Pozorování silně rušil Měsíc v úplňku.
Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Takto vypadala kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003.Snímek pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích dalekohledem o průměru 35cm pomocí CCD kamery SBIG ST-6V přes R filtr.Obrázek je složen z dvaceti třicetisekundových snímků. Kometa byla snímána přes výraznou vysokou oblačnost nízkonad obzorem na světlé soumrakové obloze.

Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 8./9. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 0.3 x 0.3 stupně, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer

Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice

Petr Bartoš Sluneční soustava

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.
Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce dělá mexickou vlnu

vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na Slunci
Naše Slunce má na svém povrchu struktury, které rotují rychleji, než se otáčí samotné Slunce. Vědci tyto struktury nazývají supergranule. Díky kvalitním datům ze sondy SOHO vědci věří, že objevili, proč se supergranule pohybují rychleji, než se Slunce otáčí. Ony se totiž vůbec rychleji neotáčí. Zdánlivá rychlá rotace je jen iluzí způsobenou obrazcem vln, podobně jako když diváci dělají v hledišti mexickou vlnu při sportovní události.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Planeta s prstenci... která?

Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.

Kamil Hornoch Sluneční soustava

Blíží se dvojice jasných komet

Tiskové prohlášení ČAS číslo 44

Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Amalthea: měsíc plný děr

Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.

Jana Tichá Sluneční soustava

50 000 planetek aneb překračování hranic

Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).

Pokračování: www.planetky.cz

Karel Mokrý Sluneční soustava

Neodhalená tajemství Venuše

Jaká tajemství čekají na sondu Evropské kosmické agentury Venus Express až v roce 2005 dorazí k nejbližšímu planetárnímu sousedovi? Bližší nahlédnutí slibuje sledovat planetu, která je navzdory některým společným rysům od Země zcela odlišná. Jaká tajemství čekají na Venus Express?

Karel Mokrý Sluneční soustava

Vesmírné kolize

Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem

Další informace »