< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíce Jupitera
Ota Kehar Vytisknout článek

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Jupiteruv mesic S2003j14
Jupiteruv mesic S2003j14
Dva snímky měsíce S/2003 J14, které ukazují pohyb měsíce relativně k pozadí hvězd a galaxií.
Autor snímku: Universita na Havaji

Objev měsíců kolem největší planety Jupiter pokračuje dalšími sedmi, které se podařilo spatřit v únoru a jejich objev byl ohlášen 12. dubna 2003 v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union) číslo 8116. Každý z objevených měsíců měří zhruba 2 kilometry v průměru a pohybují se po vzdálených nepravidelných (retrográdních) oběžných drahách, které mají velkou výstřednost a inklinaci. Tyto malé Jupiterovy měsíce se podařilo nalézt dvěma konkurenčním týmům pozorovatelů. Oba týmy použili pro únorové objevy 3,6 metrový Kanadsko-Francouzsko-Havajský teleskop na Manua Kea - během jedné noci se někdy střídali v řízení - a oba týmy zaznamenali všech 6 měsíců.

Tři z nově objevených objektů, označených S/2003 J13 až J15, jsou připsány Scottu S. Sheppardovi a Davidu C. Jewittovi (Univerzita na Havaji), společně s nimi i Jan Klenya (Univerzita Cambridge). Další tři, S/2003 J16 až J18, patří čtyřčlenné skupině, kterou vede Brett Gladman (Univerzity British Columbia).

U měsíce S/2003 J19 nebylo doposud jméno objevitele zveřejněno.

U zatím posledního zveřejněného měsíce - S/2003 J20 - není dosud zveřejněno příliš informací.

Další podrobnosti (nejen) o Sluneční soustavě se dozvíte na adrese http://www.astro.pef.zcu.cz/.




O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Další články autora (10)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »