Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíce Jupitera
Ota Kehar Vytisknout článek

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Jupiteruv mesic S2003j14
Jupiteruv mesic S2003j14
Dva snímky měsíce S/2003 J14, které ukazují pohyb měsíce relativně k pozadí hvězd a galaxií.
Autor snímku: Universita na Havaji

Objev měsíců kolem největší planety Jupiter pokračuje dalšími sedmi, které se podařilo spatřit v únoru a jejich objev byl ohlášen 12. dubna 2003 v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union) číslo 8116. Každý z objevených měsíců měří zhruba 2 kilometry v průměru a pohybují se po vzdálených nepravidelných (retrográdních) oběžných drahách, které mají velkou výstřednost a inklinaci. Tyto malé Jupiterovy měsíce se podařilo nalézt dvěma konkurenčním týmům pozorovatelů. Oba týmy použili pro únorové objevy 3,6 metrový Kanadsko-Francouzsko-Havajský teleskop na Manua Kea - během jedné noci se někdy střídali v řízení - a oba týmy zaznamenali všech 6 měsíců.

Tři z nově objevených objektů, označených S/2003 J13J15, jsou připsány Scottu S. Sheppardovi a Davidu C. Jewittovi (Univerzita na Havaji), společně s nimi i Jan Klenya (Univerzita Cambridge). Další tři, S/2003 J16J18, patří čtyřčlenné skupině, kterou vede Brett Gladman (Univerzity British Columbia).

U měsíce S/2003 J19 nebylo doposud jméno objevitele zveřejněno.

U zatím posledního zveřejněného měsíce - S/2003 J20 - není dosud zveřejněno příliš informací.

Další podrobnosti (nejen) o Sluneční soustavě se dozvíte na adrese http://www.astro.pef.zcu.cz/.




O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »