Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Má Mars tekuté železné jádro?

Má Mars tekuté železné jádro?

Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.

Na základě radiových pozorování sondy Mars Global Surveyor odvodili pracovníci JPL, že Mars nevychladl tak, aby jeho jádro bylo ztuhlé. Místo toho je pravděpodobnější, že jádro rudé planety je tekuté, nebo alespoň s tekutou vnější částí obklopující pevné vnitřním jádro. "Jádro Země je tvořeno vnější tekutou částí a pevným vnitřním jádrem. Je pravděpodobné, že jádro Marsu má stejnou stavbu.", uvádí Dr. Charles Yoder vedoucí týmu výzkumníků.

Mars je ovlivňován sluneční gravitací, která způsobuje slapy na povrchu planety (stejný jev můžeme pozorovat v systému Země-Měsíc jako příliv a odliv). Působení Slunce na Mars je mnohem menší, změny dosahují méně než jednoho centimetru. Měřením této změny můžeme určit, nakolik je Mars tvárný. Velikost změny je dostatečně veliká k tvrzení, že jádro Marsu musí být alespoň částečně tekuté.

Tým použil měření Dopplerova efektu radiového signálu emitovaného sondou k určení přesné oběžné dráhy sondy okolo Marsu. Slapové jevy jsou velmi malé, ale stále detekovatelné. Způsobují změnu náklonu sondy oo jednu tisícinu stupně za měsíc.

Tyto informace byly doplněny přesným měřením presese provedeným sondou Mars Pathfinder. Precese je pomalý pohyb rotační osy Marsu (podobný pohyb provádí roztočená káča). V případě Marsu trvá jedna otočka 170 000 let. Rychlost precese označuje nakolik je hmota koncetrována v okolí jádra. Rychlejší precese znamená větší hustotu jádra.

Dalším výstupem práce je určení velikosti jádra - přibližně jedna polovina velikosti planety (stejně jako Země a Venuše). Jádro obsahuje významný podíl lehčích prvků, například síry.

Výsledky ukazují velkou příbuznost rudé planety se Zemí a Venuší.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se několik měsíců ztrácela ve sluneční záři. Pozorovatelná je opět od začátku druhé dekády srpna, kdy se ukázalo, že je o 3 až 5 magnitud jasnější proti prvotním předpokladům.

Další informace »