Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Má Mars tekuté železné jádro?

Má Mars tekuté železné jádro?

Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.

Na základě radiových pozorování sondy Mars Global Surveyor odvodili pracovníci JPL, že Mars nevychladl tak, aby jeho jádro bylo ztuhlé. Místo toho je pravděpodobnější, že jádro rudé planety je tekuté, nebo alespoň s tekutou vnější částí obklopující pevné vnitřním jádro. "Jádro Země je tvořeno vnější tekutou částí a pevným vnitřním jádrem. Je pravděpodobné, že jádro Marsu má stejnou stavbu.", uvádí Dr. Charles Yoder vedoucí týmu výzkumníků.

Mars je ovlivňován sluneční gravitací, která způsobuje slapy na povrchu planety (stejný jev můžeme pozorovat v systému Země-Měsíc jako příliv a odliv). Působení Slunce na Mars je mnohem menší, změny dosahují méně než jednoho centimetru. Měřením této změny můžeme určit, nakolik je Mars tvárný. Velikost změny je dostatečně veliká k tvrzení, že jádro Marsu musí být alespoň částečně tekuté.

Tým použil měření Dopplerova efektu radiového signálu emitovaného sondou k určení přesné oběžné dráhy sondy okolo Marsu. Slapové jevy jsou velmi malé, ale stále detekovatelné. Způsobují změnu náklonu sondy oo jednu tisícinu stupně za měsíc.

Tyto informace byly doplněny přesným měřením presese provedeným sondou Mars Pathfinder. Precese je pomalý pohyb rotační osy Marsu (podobný pohyb provádí roztočená káča). V případě Marsu trvá jedna otočka 170 000 let. Rychlost precese označuje nakolik je hmota koncetrována v okolí jádra. Rychlejší precese znamená větší hustotu jádra.

Dalším výstupem práce je určení velikosti jádra - přibližně jedna polovina velikosti planety (stejně jako Země a Venuše). Jádro obsahuje významný podíl lehčích prvků, například síry.

Výsledky ukazují velkou příbuznost rudé planety se Zemí a Venuší.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »