Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Jupiter a jeho mesic (anim. gif)
Dva snímky měsíce S/2003 J1, které ukazují pohyb měsíce relativně k pozadí hvězd a galaxií. Autor snímku: Universita na Havaji
Nové měsíce objevili počátkem února 2003 Scott S. Sheppard a David C. Jewitt z Astronomického insitutu Havajské univerzity, společně s nimi je objevil Jan Kleyna z Univerzity v Cambridge. K objevu byly použity dvě světově největší digitální kamery na Subaru (8,3 m v průměru) a kanadsko-francouzsko-havajský teleskop (3,6 m v průměru) na vrcholu Mauna Kea na Havaji.Oba teleskopy a jejich obrazové kamery představují nejnovější technologii, která je v současné době k dispozici. K potvrzení nálezu byl použit 2,2 metrový teleskop na Havajské univerzitě. Při tomto úkonu pomáhali Yanga Fernandez a Henry Hsieh, které jsou také z Havajské univerzity. Brian Marsden z Hardvarsko-Smithovo centra pro Astrofyziku provedl pro nové měsíce výpočet oběžné dráhy.
Objev prvních 7 měsíců byl formálně oznámen v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union) číslo 8087 ze dne 4. března 2003, zatímco osmý měsíc byl oznámen v cirkuláři číslo 8088 ze dne 6. března. Objev devátého až dvanáctého měsíce byl ohlášen v cirkuláři číslo 8089 ze 7. března.Zdá se, že všechny nové měsíce mají vzdálenou zpětnou (retrográdní) oběžnou dráhu (tj. jejich směr oběhu je opačný než Jupiterova rotace) stejně jako většina známých nepravidelných měsíců Jupitera. Nicméně se jedná o předběžné oběžné dráhy a je možné, že v souvislosti s dalším výzkumem dojde k jejich změně.
Další podrobnosti (nejen) o Sluneční soustavě se dozvíte na adrese www.astro.pef.zcu.cz.
Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4