Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Jupiter a jeho mesic (anim. gif)
Dva snímky měsíce S/2003 J1, které ukazují pohyb měsíce relativně k pozadí hvězd a galaxií. Autor snímku: Universita na Havaji
Nové měsíce objevili počátkem února 2003 Scott S. Sheppard a David C. Jewitt z Astronomického insitutu Havajské univerzity, společně s nimi je objevil Jan Kleyna z Univerzity v Cambridge. K objevu byly použity dvě světově největší digitální kamery na Subaru (8,3 m v průměru) a kanadsko-francouzsko-havajský teleskop (3,6 m v průměru) na vrcholu Mauna Kea na Havaji.Oba teleskopy a jejich obrazové kamery představují nejnovější technologii, která je v současné době k dispozici. K potvrzení nálezu byl použit 2,2 metrový teleskop na Havajské univerzitě. Při tomto úkonu pomáhali Yanga Fernandez a Henry Hsieh, které jsou také z Havajské univerzity. Brian Marsden z Hardvarsko-Smithovo centra pro Astrofyziku provedl pro nové měsíce výpočet oběžné dráhy.
Objev prvních 7 měsíců byl formálně oznámen v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union) číslo 8087 ze dne 4. března 2003, zatímco osmý měsíc byl oznámen v cirkuláři číslo 8088 ze dne 6. března. Objev devátého až dvanáctého měsíce byl ohlášen v cirkuláři číslo 8089 ze 7. března.Zdá se, že všechny nové měsíce mají vzdálenou zpětnou (retrográdní) oběžnou dráhu (tj. jejich směr oběhu je opačný než Jupiterova rotace) stejně jako většina známých nepravidelných měsíců Jupitera. Nicméně se jedná o předběžné oběžné dráhy a je možné, že v souvislosti s dalším výzkumem dojde k jejich změně.
Další podrobnosti (nejen) o Sluneční soustavě se dozvíte na adrese www.astro.pef.zcu.cz.
Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.