Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Počasí na Marsu

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

V průběhu čtyř let bude Mars Express na Zemi zasílat meteorologické informace, což nám umožní zpřesnit současné modely Marsovského počasí. Tyto informace použijeme při přípravě následujících misí k Marsu - i pro případné přistání člověka ma Marsu.

Pracovníci ESA nyní intenzivně pracují na modelech počasí na Marsu. Byl vyvinut globální model, který využívá stejných principů jako předpověď počasí na Zemi. Mars Expres poskytne důležitá data ke kalibraci modelu. Jeho přístroje budou také hledat podpovrchovou vodu, ta hraje důležitou roli v otázce existence života na Marsu.

Zima na Marsu bude podobná té na Zemi, jen bude studenější. Beagle 2 zažije studená rána a chladná, zamračená odpoledne. Některé mraky budou tvořeny krystalky ledu, ale většina se bude skládat z krystalků oxidu uhličitého "suchého ledu". Teplotu lze očekávat pod -125°C, ale díky nízké vlhkosti nebudeme na Marsu svědky "bílých Vánoc".

Teploty v létě dosahují ve dne 0°, v noci -80° - počasí srovnatelné se zimou v Antarktidě. Díky vyšší teplotě přes léto roztaje suchý led tvořící Marsovy polární čepičky. Průměrná hustota atmosféry vzroste na hodnoty obvyklé ve výšce 25 000m nad Zemí.

Ani zesílená letní atmosféra není dostatečnou ochranou před kosmickou radiací - UV, rentgenovým a gamma zářením a proudu nabitých částic. Pro případné návštěvníky bude životně důležitá předpověď intenzity škodlivého záření.

Na Zemi jsme velmi dobře chráněni magnetickým štítem - magnetosférou. Bohužel, Mars nemá globální magnetické pole a jeho povrch tak není chráně před slunečním větrem (proud nabitých částic, který je zvláště silný při slunečních erupcích). Protony obsažené ve slunečním větru mohou způsobit dlouhodobé poškození organizmu.

Důvod vymizení Marsova magnetického pole před 4000 miliony let není dostatečně objasněn. Od té doby není Mars chráněn před účinky ničivého slunečního větru. Díky tomu je současná atmosféra Marsu silná asi jako 1% atmosféry Země.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »