Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Počasí na Marsu

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

V průběhu čtyř let bude Mars Express na Zemi zasílat meteorologické informace, což nám umožní zpřesnit současné modely Marsovského počasí. Tyto informace použijeme při přípravě následujících misí k Marsu - i pro případné přistání člověka ma Marsu.

Pracovníci ESA nyní intenzivně pracují na modelech počasí na Marsu. Byl vyvinut globální model, který využívá stejných principů jako předpověď počasí na Zemi. Mars Expres poskytne důležitá data ke kalibraci modelu. Jeho přístroje budou také hledat podpovrchovou vodu, ta hraje důležitou roli v otázce existence života na Marsu.

Zima na Marsu bude podobná té na Zemi, jen bude studenější. Beagle 2 zažije studená rána a chladná, zamračená odpoledne. Některé mraky budou tvořeny krystalky ledu, ale většina se bude skládat z krystalků oxidu uhličitého "suchého ledu". Teplotu lze očekávat pod -125°C, ale díky nízké vlhkosti nebudeme na Marsu svědky "bílých Vánoc".

Teploty v létě dosahují ve dne 0°, v noci -80° - počasí srovnatelné se zimou v Antarktidě. Díky vyšší teplotě přes léto roztaje suchý led tvořící Marsovy polární čepičky. Průměrná hustota atmosféry vzroste na hodnoty obvyklé ve výšce 25 000m nad Zemí.

Ani zesílená letní atmosféra není dostatečnou ochranou před kosmickou radiací - UV, rentgenovým a gamma zářením a proudu nabitých částic. Pro případné návštěvníky bude životně důležitá předpověď intenzity škodlivého záření.

Na Zemi jsme velmi dobře chráněni magnetickým štítem - magnetosférou. Bohužel, Mars nemá globální magnetické pole a jeho povrch tak není chráně před slunečním větrem (proud nabitých částic, který je zvláště silný při slunečních erupcích). Protony obsažené ve slunečním větru mohou způsobit dlouhodobé poškození organizmu.

Důvod vymizení Marsova magnetického pole před 4000 miliony let není dostatečně objasněn. Od té doby není Mars chráněn před účinky ničivého slunečního větru. Díky tomu je současná atmosféra Marsu silná asi jako 1% atmosféry Země.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »