Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Chandra a Měsíc

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.

V poslední době je populární impaktní teorie vzniku Měsíce. Podle téo teorie se před 4.5 miliardami let střetla Země s objektem o velikosti Marsu. Tentostřet vymrštil ohromné množství materiálu do okolí Země, kde z ní přibližně za deset milionů let zformoval Měsíc. Tuto teorii lze otestovat změřením množství a rozložení hliníku a dalších prvků v rozsáhlé oblasti na Měsíčním povrchu.

Pozorování observatoře Chandra také pomohla vyřešit desetiletí trvající záhadu satelitu ROSAT - záření detekovaného z neosvětlené části Měsíce. Nová měření prokázala, že se jednalo o radiaci horní části atmosféry Země a ne o záření přicházející od Měsíce.

Radiaci ve vrchních částech Zemské atmosféry způsobují srážky těžkých atomů uhlíku, kyslíku a neonu ze slunečního větru s atomy vodíku ve výškách desítek tisíc kilometrů nad povrchem Země. Při srážce těžký atom zachytí elektron z atomu vodíku. Zachycený elektron poté přejde na nižší energetickou hladinu a vyzáří se foton rentgenového záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »