Chandra a Měsíc
V poslední době je populární impaktní teorie vzniku Měsíce. Podle téo teorie se před 4.5 miliardami let střetla Země s objektem o velikosti Marsu. Tentostřet vymrštil ohromné množství materiálu do okolí Země, kde z ní přibližně za deset milionů let zformoval Měsíc. Tuto teorii lze otestovat změřením množství a rozložení hliníku a dalších prvků v rozsáhlé oblasti na Měsíčním povrchu.
Pozorování observatoře Chandra také pomohla vyřešit desetiletí trvající záhadu satelitu ROSAT - záření detekovaného z neosvětlené části Měsíce. Nová měření prokázala, že se jednalo o radiaci horní části atmosféry Země a ne o záření přicházející od Měsíce.
Radiaci ve vrchních částech Zemské atmosféry způsobují srážky těžkých atomů uhlíku, kyslíku a neonu ze slunečního větru s atomy vodíku ve výškách desítek tisíc kilometrů nad povrchem Země. Při srážce těžký atom zachytí elektron z atomu vodíku. Zachycený elektron poté přejde na nižší energetickou hladinu a vyzáří se foton rentgenového záření.
Zdroj: NASA