Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mapa rozložení vody na Marsu
Pavel Koten Vytisknout článek

Mapa rozložení vody na Marsu

Data neutronového spektrometru na sondě Mars Odyssey získaná v období delším než jeden rok se stala základem nové mapy Marsu, která ukazuje pravděpodobná místa výskytu vodního ledu na této planetě. Zastoupení vody je nejvyšší v oblastech od 55. rovnoběžek.

Neutronový spektrometr je součástí balíku tří spektrometrů, které nese sonda Mars Odyssey. Je určen pro studium neutronů, které vznikají při interakci kosmického záření s povrchem planety. Přístroj je schopen rozlišit tři skupiny neutronů podle jejich rychlosti - termální, epitermální a rychlé. Při interakci vznikají rychlé neutrony, které mohou být zpomaleny a to nejlépe vodíkem vyskytujícím se v půdě. Rozložení jednotlivých skupin neutronů tak dává přehled o koncentraci vodíku. A jelikož nejpravděpodobnější formou výskytu vodíku je voda, dostáváme přímo mapu rozložení jejího výskytu.

Data byla kombinována s měřeními laserového výškoměru MOLA na palubě sondy Mars Global Surveyor. Výsledkem je nová mapa, která ukazuje, že oblasti výskytu vodíku se ztotožňují s některými významnými geologickými znaky. Například na západních svazích největších sopek jsou pásy na vodík bohatého materiálu, rovněž největší kaňon ve Sluneční soustavě, Vallis Marineris, vykazuje jeho vysokou koncentraci. Maximální koncentrace se nachází v oblasti Elysium mons.

Velké koncentrace vodíku se nachází v oblastech od 55. rovnoběžek směrem k obou pólům planety. Ve vrstvě do 10 cm pod povrchem by v těchto oblastech měla koncentrace vody v půdě dosahovat až 50%. Rovněž v částech povrchu bližších rovníku planety byly nalezeny stopy výskytu vody. Koncentrace se zde pohybují mezi 2 a 10 procenty. Nicméně i v těchto nižších šířkách existují dvě velké oblasti, jednou z nich je Arabia Terra, 3000 km široká poušť, kde je koncentrace vodíku opět relativně velmi vysoká.

Existují dvě teorie o původu zmrzlé vrstvičky vody na Marsu. Podle první z nich pochází ze spodních částí polárních čepiček, ze kterých byla odtavena geotermální aktivitou. Druhá teorie vychází z důkazů o tom, že rotační osa Marsu byla před miliónem let skloněna o 35 stupňů. To mohlo vést k odpaření polárních čepiček a vytvoření atmosféry s přítomností vody dostatečně vysokou na to, aby došlo k vytvoření takové ledové vrstvy smíšené s půdou.

Sonda Mars Odyssey zkoumá Mars od října 2001 a trvání její výpravy je plánováno téměř na tisíc dnů.

Zdroj:Los Alamos National Laboratory.




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »