Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mapa rozložení vody na Marsu
Pavel Koten Vytisknout článek

Mapa rozložení vody na Marsu

Data neutronového spektrometru na sondě Mars Odyssey získaná v období delším než jeden rok se stala základem nové mapy Marsu, která ukazuje pravděpodobná místa výskytu vodního ledu na této planetě. Zastoupení vody je nejvyšší v oblastech od 55. rovnoběžek.

Neutronový spektrometr je součástí balíku tří spektrometrů, které nese sonda Mars Odyssey. Je určen pro studium neutronů, které vznikají při interakci kosmického záření s povrchem planety. Přístroj je schopen rozlišit tři skupiny neutronů podle jejich rychlosti - termální, epitermální a rychlé. Při interakci vznikají rychlé neutrony, které mohou být zpomaleny a to nejlépe vodíkem vyskytujícím se v půdě. Rozložení jednotlivých skupin neutronů tak dává přehled o koncentraci vodíku. A jelikož nejpravděpodobnější formou výskytu vodíku je voda, dostáváme přímo mapu rozložení jejího výskytu.

Data byla kombinována s měřeními laserového výškoměru MOLA na palubě sondy Mars Global Surveyor. Výsledkem je nová mapa, která ukazuje, že oblasti výskytu vodíku se ztotožňují s některými významnými geologickými znaky. Například na západních svazích největších sopek jsou pásy na vodík bohatého materiálu, rovněž největší kaňon ve Sluneční soustavě, Vallis Marineris, vykazuje jeho vysokou koncentraci. Maximální koncentrace se nachází v oblasti Elysium mons.

Velké koncentrace vodíku se nachází v oblastech od 55. rovnoběžek směrem k obou pólům planety. Ve vrstvě do 10 cm pod povrchem by v těchto oblastech měla koncentrace vody v půdě dosahovat až 50%. Rovněž v částech povrchu bližších rovníku planety byly nalezeny stopy výskytu vody. Koncentrace se zde pohybují mezi 2 a 10 procenty. Nicméně i v těchto nižších šířkách existují dvě velké oblasti, jednou z nich je Arabia Terra, 3000 km široká poušť, kde je koncentrace vodíku opět relativně velmi vysoká.

Existují dvě teorie o původu zmrzlé vrstvičky vody na Marsu. Podle první z nich pochází ze spodních částí polárních čepiček, ze kterých byla odtavena geotermální aktivitou. Druhá teorie vychází z důkazů o tom, že rotační osa Marsu byla před miliónem let skloněna o 35 stupňů. To mohlo vést k odpaření polárních čepiček a vytvoření atmosféry s přítomností vody dostatečně vysokou na to, aby došlo k vytvoření takové ledové vrstvy smíšené s půdou.

Sonda Mars Odyssey zkoumá Mars od října 2001 a trvání její výpravy je plánováno téměř na tisíc dnů.

Zdroj:Los Alamos National Laboratory.




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »