Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jména planetek v českých rukou

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť.

Cesta ke zvěčnění pozemského jména na obloze začíná na snímku vybraného hvězdného pole. Zkušení astronomové umějí rozeznat mezi stopami známých planetek nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování. Nad výpočty drah bdí odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center - MPC) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo. Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek či dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií (IAU) a vyhývat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy pak vždy jednou za dva měsíce přezkoumávají právě členové zmíněné komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a nejsou to jacísi mezinárodní úředníci, ale astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě, od Dánska a Norska, přes Spojené státy americké, Uruguay, Nový Zéland, Japonsko, Brazílii, Rusko, Velkou Británii, Německo až po Českou republiku. Domlouvají se a hlasují převážně po internetu. Přijatá jména zveřejňuje už zmíněné mezinárodní planetkové centrum. Naše zástupkyně Jana Tichá se stala členkou této významné mezinárodní komise už v roce 2000 jako vůbec první český (i československý) zástupce a nyní na XXV. kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Sydney v Austrálii byla zvolena předsedkyní této komise.

Observatoř Kleť, jejíž tým vede právě Jana Tichá, je známa mezinárodními úspěchy ve výzkumu planetek a komet, v posledním roce i díky zprovoznění nového teleskopu KLENOT. Zásluhou zdejších astronomů obíhají kolem Slunce stovky planetek nesoucích česká jména. Nyní se jihočeští astronomé podílejí též na práci celého mezinárodního systému pojmenovávání planetek.

Astronomové dobře znají vice než šedesátpět tisíc planetek. Z nich je dosud pojmenováno jedenáct tisíc. Členové komise IAU ovšem považují za podstatné dbát na kvalitu, nápaditost, pestrost a fantazii při pojmenování planetek, nikoliv rychle pojmenovat co nejvíce těles. Jména ve zvěčněná ve vesmíru pak budou svědectvím o nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »