Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Robot SPIRIT uskutečnil první rozbory marťanské horniny

Odborníci NASA publikovali závěry z prvního průzkumu vzorku půdy, který uskutečnil robot SPIRIT. Některé výsledky jsou přinejmenším zajímavé. Tak například bylo zjištěno, že marťanská půda obsahuje velké množství železa a křemíku, v menším množství byla nalezena síra, vápník, nikl a chlór. Složení je charakteristické pro místa na Marsu, kde přistály i dřívější sondy, avšak je to rozdílný obsah, než mají pozemské horniny. Měření probíhala pomocí zařízení Alpha Particle X-Ray Spectrometer.

Jako neočekávané je označeno zjištění přítomnosti minerálu olivín, který se obvykle nachází ve vulkanických horninách a který by neměl "přežít" povětrnostní či chemické zvětrávání, především působení vody. Výskyt tohoto minerálu byl zjištěn pomocí Moessbauerova spektrometru, který je umístěn na robotickém rameni. Přítomnost olivínu napovídá, že částečky půdy na povrchu Marsu tvoří jemný vulkanický materiál. Specialisté NASA nyní vyslovili dohady, že půda v místě přistání sondy Spirit může obsahovat ztuhlou lávu. Připomeňme, že sonda Spirit přistála v kráteru Gusev, o němž se vědci domnívali, že byl v minulosti zaplaven vodou.

Spirit-PIA05112.jpg
Připojený graf byl pořízen na základě měření pomocí Moessbauerova spektrometru na palubě robota Spirit. Ukazuje přítomnost tří odlišných "druhů" železných minerálů v povrchové hornině v místě přistání. Jeden z těchto minerálů byl identifikován jako olivín, jasně zelený kámen, obyčejně se nacházející v pozemských lávách. Na grafu je barevně vyznačeno množství zjištěných minerálů včetně olivínu. Jedno z možných vysvětlení spočívá v tom, že drobné částečky olivínu byly do kráteru Gusev zaneseny až po "zmizení" vody z kráteru (pokud zde existovala) při písečných bouřích, zasahujících celou planetu. Druhá možnost je, že v místě měření je jen slabá vrstva prachu a Moessbauerův detektor zaznamenal olivín ve skále pod povrchem.

Spirit-PIA05114.jpg
Objevila se ještě jedna záhada: proč se marťanská půda "slepuje" do nevelkých hrudek? Vědci tento jev označují jako "chemické slepování". Nyní je nutno objasnit, jaká síla nutí drobné částečky horniny k tomuto jevu. Vědci byli také překvapeni, jak málo půdy bylo narušeno, když Spirit svým ramenem přitlačil Moessbauerův spektrometr ke vzorku horniny. Snímky z mikroskopu, pořízené před a po přiklopení spektrometru, nevykazují žádné změny. Výsledek z rentgenového spektrometru naznačuje, že by to mohly být sulfáty nebo chloridy, které slepují jednotlivá zrnka písku. Tyto sloučeniny mohou vznikat buď jako důsledek odpaření vody v minulosti nebo mohou pocházet z vulkanických erupcí.

Je pravděpodobné, že Mars bude svá tajemství chránit ještě dlouhou dobu.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »