Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.
K účelům měření teplotních profilů ovzduší vědci upravili infračervený spektrometr Mini-TES (Mini-Thermal Emission Spectrometer) s Michelsenovým interferometrem, který slouží k pořizování emisních spekter objektů na okolním terénu i atmosféry. Byla použita originální metoda výpočtu výškových teplotních profilů na základě rozboru pořízených spekter. S tímto experimentem se před vypuštěním sond nepočítalo.
Graf č. 1 ukazuje, že ve výšce 30 m nad povrchem Marsu v kráteru Gusev (v místě přistání sondy Spirit) je atmosféra teplejší a změny teploty jsou větší - viz žlutá křivka - než ve výšce 500 m nad terénem (viz červená křivka). Tato data získal robot Spirit pomocí zařízení Mini-TES, které pomáhá vědcům pochopit, jak se spodní vrstva vzduchu nad povrchem Marsu chová a jak reaguje na globální proudění v atmosféře planety.
Graf č. 2 ukazuje v podstatě totéž. Na rozdíl od grafu č. 1 mapuje změny teploty atmosféry nejen těsně nad povrchem - ve dvou vrstvách, ale měří časové změny teploty ve výšce do jednoho kilometru. Červená barva znázorňuje "horký" vzduch, modrá barva představuje studenější vzduchové vrstvy. Červené a žluté vlny představují teplé "kapsy" vzduchu, který stoupá a po ochlazení klesá nad povrchem planety. Na obou grafech jsou zachyceny změny teploty ve stejném časovém období po desáté hodině dopoledne místního slunečního času.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4