Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.
K účelům měření teplotních profilů ovzduší vědci upravili infračervený spektrometr Mini-TES (Mini-Thermal Emission Spectrometer) s Michelsenovým interferometrem, který slouží k pořizování emisních spekter objektů na okolním terénu i atmosféry. Byla použita originální metoda výpočtu výškových teplotních profilů na základě rozboru pořízených spekter. S tímto experimentem se před vypuštěním sond nepočítalo.
Graf č. 1 ukazuje, že ve výšce 30 m nad povrchem Marsu v kráteru Gusev (v místě přistání sondy Spirit) je atmosféra teplejší a změny teploty jsou větší - viz žlutá křivka - než ve výšce 500 m nad terénem (viz červená křivka). Tato data získal robot Spirit pomocí zařízení Mini-TES, které pomáhá vědcům pochopit, jak se spodní vrstva vzduchu nad povrchem Marsu chová a jak reaguje na globální proudění v atmosféře planety.
Graf č. 2 ukazuje v podstatě totéž. Na rozdíl od grafu č. 1 mapuje změny teploty atmosféry nejen těsně nad povrchem - ve dvou vrstvách, ale měří časové změny teploty ve výšce do jednoho kilometru. Červená barva znázorňuje "horký" vzduch, modrá barva představuje studenější vzduchové vrstvy. Červené a žluté vlny představují teplé "kapsy" vzduchu, který stoupá a po ochlazení klesá nad povrchem planety. Na obou grafech jsou zachyceny změny teploty ve stejném časovém období po desáté hodině dopoledne místního slunečního času.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již