Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny teploty na Marsu

Změny teploty na Marsu

Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.

K účelům měření teplotních profilů ovzduší vědci upravili infračervený spektrometr Mini-TES (Mini-Thermal Emission Spectrometer) s Michelsenovým interferometrem, který slouží k pořizování emisních spekter objektů na okolním terénu i atmosféry. Byla použita originální metoda výpočtu výškových teplotních profilů na základě rozboru pořízených spekter. S tímto experimentem se před vypuštěním sond nepočítalo.

Graf-1.jpg
Graf č. 1 ukazuje, že ve výšce 30 m nad povrchem Marsu v kráteru Gusev (v místě přistání sondy Spirit) je atmosféra teplejší a změny teploty jsou větší - viz žlutá křivka - než ve výšce 500 m nad terénem (viz červená křivka). Tato data získal robot Spirit pomocí zařízení Mini-TES, které pomáhá vědcům pochopit, jak se spodní vrstva vzduchu nad povrchem Marsu chová a jak reaguje na globální proudění v atmosféře planety.

Graf-2.jpg
Graf č. 2 ukazuje v podstatě totéž. Na rozdíl od grafu č. 1 mapuje změny teploty atmosféry nejen těsně nad povrchem - ve dvou vrstvách, ale měří časové změny teploty ve výšce do jednoho kilometru. Červená barva znázorňuje "horký" vzduch, modrá barva představuje studenější vzduchové vrstvy. Červené a žluté vlny představují teplé "kapsy" vzduchu, který stoupá a po ochlazení klesá nad povrchem planety. Na obou grafech jsou zachyceny změny teploty ve stejném časovém období po desáté hodině dopoledne místního slunečního času.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek planetky (52768) 1998 OR2

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Blíženců. Planetka se má během měsíce dubna stát výzkumným objektem radioteleskopu v Goldstone.

Další informace »