Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší objekt od roku 1930

Největší objekt od roku 1930

V uplynulém týdnu byl zaregistrován objev objektu, který je vzdálený sedm miliard kilometrů od Země. Jedná se o planetoid větší než měsíc Pluta, a potvrdí-li se jeho existence, může to být největší objekt objevený ve sluneční soustavě od roku 1930, kdy byla poprvé zpozorována její devátá planeta - Pluto.

Planetoid byl označen jako 2004 DW je vůči Plutu zhruba poloviční, ale je podle prvních odhadů asi o deset procent větší než Quaoar - zatím největší podobný pozorovaný objekt, který má v průměru 1280 kilometrů. "V tuto chvíli se zdá, že by mohl být větší, než Quaoar, čímž by se velikostí zařadil hned za Pluto," uvedl Mike Brown. Podle předběžných měření se objekt, jenž se nachází za oběžnou dráhou Neptunu, pohybuje po eliptické orbitě, jejíž nejbližší vzdálenost ke Slunci je 4,3 miliard kilometrů a nejvzdálenější 7,5 miliard kilometrů, oběžná doba kolem Slunce by měla být asi 252 let.
Mike Brown z kalifornského technologického institutu objevil objekt 2004 DW spolu s několika dalšími kolegy v pondělí večer v observatoři Palomar v San Diegu s pomocí 122centimetrového teleskopu Samuela Oschina. Teleskop má speciální kameru o 150 megapixelech, používanou k pořízení třech snímků jednoho místa oblohy v devadesátiminutových intervalech. Jejich srovnáním se pak zjišťuje přítomnost nějakého vzdáleného objektu, který mění polohu.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tranzit ISS

Tranzit mezinárodní stanice ISS před sluncem

Další informace »