Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolí Opportunity

Okolí Opportunity

Sol3_mosaic_left-B003R1_br2.jpg

Nový snímek roveru Opportunity odhaluje tenké skalní vrstvy skal v okolí svého přistání. Podle geologů jsou některé vrstvy tenčí než prst, což ukazuje na vznik ze sedimentů přinesených vodou či větrem případně z dopadajícího vulkanického prachu.

Vrstvená skála převyšuje podloží o 35 - 45cm a je pouze osm metrů od přistávací plošiny. Průzkum povrchu pomocí kamer a spektrometrů na roveru by měl brzy rozhodnout o původu (zda se jedná o sedimenty či nikoliv).

Vědci se také chystají prozkoumat vztah mezi světlými skalami a tmavou půdou, která pokrývá většinu okolního povrchu. Zemina může obsahovat minerál hematit zjištěný v této oblasti z oběžné dráhy.

Pokud to bude strusková struktura bude to významný nález, každý centimetr vrstvy představuje v geologických dějinách rudé planety událost a Opportunity by měl být schopen s pomocí své soustavy kamer a vědeckých přístrojů tuto minulost rekonstruovat. Vědci věří, že vrstvy se uložily před miliardami let a nahromadily se buď jako prach vychrlený několika následnými sopečnými erupcemi, anebo jde o usazeniny utvářené větrem a vodou.

Odborníci věří, že část pětačtyřiceticentimetrové vrstvy jsou právě usazeniny. Pokud je to usazená hornina, pak bylo kdysi zapotřebí tekuté vody, pokud je to vulkanická hornina, voda ji formovat nemusela. Pokud by platila první možnost, kameny by poskytly hmatatelný důkaz, že na Marsu kdysi byla voda v tekutém stavu, což je nutnou podmínkou pro vznik života.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »