Velká cesta okolo Saturnových měsíců - Enceladus
 |
Sluneční soustava
Kometa SL-9 a změny v atmosféře Jupitera
 |
Krátery pod ledem Antarktidy
 | Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů. Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci. |
Meteority možná byly spouštěcím mechanizmem pozemského života
Vědci z Kalifornské univerzity objevili, že meteority, zvláště ty železné, možná byly oním kritickým prvkem, který umožnil vznik pozemského života. Jejich výzkum totiž dokládá, že právě meteority mohly dodat na Zemi mnohem více fosforu, než ho kdysi zeměkoule obsahovala. A fosfor, to je jeden z klíčů k životu.
Duny kráteru Argyre Planitia
 |
Film Sluneční soustava 2003
Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:
Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.
Erodovaná údolí Dao a Niger Valles
 |
Kolik měsíců má Saturn?
 |
Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem
 |
NOAA 0656
Na www.szaa.sk je zasa celkom pekna seria obrazkov slnecnej fotosfery, tentokrat NOAA 0656.Požáry amazonských pralesů mění počasí
Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.
Seznamte se s Merkurem
Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).Je vulkanická činnost Marsu minulostí?
 |
Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.
Meteorit z Ománu prozradil svůj měsíční původ i historii
Vědci poprvé v historii určili přesný zdroj meteoritu z Měsíce. Jejich jedinečný meteorit zaznamenává totiž čtyři oddělené měsíční impakty. První, který určili, byl Mare Imbrium, nejmladší z velkých meteorických kráterů na Měsíci. Je datován do doby před 3,9 miliardami let. Je to nové a klíčové datum jak pro Měsíční tak dokonce i pro pozemskou stratigrafii, protože jak říkají vědci, život na Zemi by se jen těžko vyvíjel při tak těžkém meteorickém bombardování. Musel se tedy začít vyvíjet až později.
Purpurová mlha Titanu
 |
Oblast NOAA 0652
Na stránkách www.szaa.sk naleznete velmi pěkné série snímků oblasti NOAA 652 a slunečních protuberancí
Upozornil Ivan Majchrovič
Titan - stále zahalen tajemstvím
Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.
Superblesky v zemské atmosféře
 |
Sluneční skvrny dosahují tisíciletého maxima
 |
Co mají společného Venuše a sluneční skvrny
 |
