Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co mají společného Venuše a sluneční skvrny

Co mají společného Venuše a sluneční skvrny

venus_transit_20040608.jpg
Podle měření družice Solar Radiation and Climate Experiment - SORCE, klesl při letošním přechodu Venuše přes Slunce, energetický tok naší mateřské hvězdy o 0,1%. Bylo to podobné, jako když loni v říjnu tři velké sluneční skvrny zatemnily tvář Slunce o více než 0,3%.

Vědci vyhodnocující data z experimentu NASA sledujícího sluneční záření a jeho dopad na klima Země (SORCE) změřili, že obecně měl zákryt Slunce Venuší (při Tranzitu 2004) a výskyt velkých slunečních skvrn tentýž dopad na celkový tok slunečního záření dopadajícího na Zemi. Oba tyto jevy blokují sluneční svit, každý však jiným způsobem.

Přechod Venuše 8.června 2004 zablokoval celou desetinu procenta slunečního světla. V říjnu 2003 na čtyři dny poklesl celkový tok slunečního záření o více než 0,3%, když přes k Zemi přivrácenou stranu Slunce putovaly tři obrovské sluneční skvrny. Tak velká ztráta svítivosti je zcela bezpříkladná a je srovnatelná snad jen se stavem, který nastal v sedmnáctém století. Tehdy ovšem pokles energetického toku Slunce trval skoro celých 50 let. Tímto pro klima významným jevem byla v Evropě ukončena tak zvaná "malá doba ledová". Tehdejší pokles energetického toku Slunce ale nebyl zaviněn zastíněním slunečními skvrnami, ale jinými mechanizmy. Z té doby již totiž existují docela kvalitní záznamy astronomů o počtu pozorovaných slunečních skvrn. Těch tehdy naopak bylo jen velmi málo.

sunspots_200310.jpg
Úbytek energetického toku Slunce slunečními skvrnami je v dnešní době velmi zvláštní. Obvykle totiž sluneční skvrnu obklopují pole světlejších fakulí, které září v jasném bílém světle neutrálních atomů a vyrovnávají tak více než dostatečně úbytek záření způsobený tmavou plochou skvrny. Je ovšem možné, že tento mechanizmus nefunguje vždy.

Družice SORCE měřila úbytek energetického toku Slunce na přelomu října a listopadu 2003, v době kdy Slunce bylo neobvykle aktivní a produkovalo velké množství silných erupcí. Přes to celkový příkon slunečního záření, měřený na všech vlnových délkách poklesl o již zmiňovaných 0,3%. Tento fenomén bude nutné sledovat i v budoucnosti, protože měření z roku 2003 jsou prvními, která jsou takto komplexní.

Přístroje družice SORCE měří celkový energetický tok Slunce s doposud nevídanou přesností. Znalost kolísání energetického příkonu země od Slunce je zásadní informace pro porozumění změnám zemského klimatu stejně tak, jako záznamy Gallieovy a jeho nástupců za posledních 400 let umožnily porozumět významu Slunce pro zemi.

Více obrazového materiálu naleznete na webových stránkách http://www.gsfc.nasa.gov/topstory/2004/0730sunblockers.html a http://lasp.colorado.edu/sorce/

Zdroj: NASA News Release
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »