Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co mají společného Venuše a sluneční skvrny

Co mají společného Venuše a sluneční skvrny

venus_transit_20040608.jpg
Podle měření družice Solar Radiation and Climate Experiment - SORCE, klesl při letošním přechodu Venuše přes Slunce, energetický tok naší mateřské hvězdy o 0,1%. Bylo to podobné, jako když loni v říjnu tři velké sluneční skvrny zatemnily tvář Slunce o více než 0,3%.

Vědci vyhodnocující data z experimentu NASA sledujícího sluneční záření a jeho dopad na klima Země (SORCE) změřili, že obecně měl zákryt Slunce Venuší (při Tranzitu 2004) a výskyt velkých slunečních skvrn tentýž dopad na celkový tok slunečního záření dopadajícího na Zemi. Oba tyto jevy blokují sluneční svit, každý však jiným způsobem.

Přechod Venuše 8.června 2004 zablokoval celou desetinu procenta slunečního světla. V říjnu 2003 na čtyři dny poklesl celkový tok slunečního záření o více než 0,3%, když přes k Zemi přivrácenou stranu Slunce putovaly tři obrovské sluneční skvrny. Tak velká ztráta svítivosti je zcela bezpříkladná a je srovnatelná snad jen se stavem, který nastal v sedmnáctém století. Tehdy ovšem pokles energetického toku Slunce trval skoro celých 50 let. Tímto pro klima významným jevem byla v Evropě ukončena tak zvaná "malá doba ledová". Tehdejší pokles energetického toku Slunce ale nebyl zaviněn zastíněním slunečními skvrnami, ale jinými mechanizmy. Z té doby již totiž existují docela kvalitní záznamy astronomů o počtu pozorovaných slunečních skvrn. Těch tehdy naopak bylo jen velmi málo.

sunspots_200310.jpg
Úbytek energetického toku Slunce slunečními skvrnami je v dnešní době velmi zvláštní. Obvykle totiž sluneční skvrnu obklopují pole světlejších fakulí, které září v jasném bílém světle neutrálních atomů a vyrovnávají tak více než dostatečně úbytek záření způsobený tmavou plochou skvrny. Je ovšem možné, že tento mechanizmus nefunguje vždy.

Družice SORCE měřila úbytek energetického toku Slunce na přelomu října a listopadu 2003, v době kdy Slunce bylo neobvykle aktivní a produkovalo velké množství silných erupcí. Přes to celkový příkon slunečního záření, měřený na všech vlnových délkách poklesl o již zmiňovaných 0,3%. Tento fenomén bude nutné sledovat i v budoucnosti, protože měření z roku 2003 jsou prvními, která jsou takto komplexní.

Přístroje družice SORCE měří celkový energetický tok Slunce s doposud nevídanou přesností. Znalost kolísání energetického příkonu země od Slunce je zásadní informace pro porozumění změnám zemského klimatu stejně tak, jako záznamy Gallieovy a jeho nástupců za posledních 400 let umožnily porozumět významu Slunce pro zemi.

Více obrazového materiálu naleznete na webových stránkách http://www.gsfc.nasa.gov/topstory/2004/0730sunblockers.html a http://lasp.colorado.edu/sorce/

Zdroj: NASA News Release
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »