Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pluto slaví 75. narozeniny

Pluto_Tombaugh.jpg
Je to již 75 let, co Clyde Tombaugh (4.2.1906-17.1.1997) objevil 9. planetu sluneční soustavy. Odpoledne 18. únoru 1930 pečlivě zkoumal na Lowellově observatoři dvojici fotografických desek. Pořídil je během 2 nocí 13 palcovým (33 cm) dalekohledem Abbott Lawrence Lowell Telescope. Pak následovalo zdlouhavé hledání planety pomocí "blink komparátoru", který odhalí pohyb těles sluneční soustavy na hvězdném pozadí snímku.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Sedna1.jpg
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.
Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost proudění v Titanově atmosféře

huygensbig.jpg
Odborníci publikovali první výsledky měření rychlosti proudění v atmosféře měsíce Titan. Díky využití globální sítě radioteleskopů mohli vědci měřit rychlost větrů, které "cloumaly" sondou Huygens při jejím sestupu atmosférou Titanu. Tento naplánovaný experiment nemohl být uskutečněn z kosmického prostoru, jak bylo původně plánováno. Příčinou byla porucha na jednom z přijímačů mateřské sondy Cassini. V blízkosti povrchu vane jen mírný vítr, jehož rychlost pomalu roste s přibývající výškou do přibližně 60 km. Pak nastává prudká změna, která může naznačovat přítomnost bouřlivé vrstvy atmosféry, tedy oblasti náhlých prudkých změn rychlosti proudění.
Libor Lenža Sluneční soustava

Bouřlivý Saturn

saturnatmbig.jpg
Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak vysoký je Mount Everest?

Mount_Everest.jpg
Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.
Pavel Koten Sluneční soustava

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.
Libor Lenža Sluneční soustava

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
František Martinek Sluneční soustava

900 komet SOHO a tipovací soutěž k tomu

SOHO_twocomets.jpg
Astronomická družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995, pořídila kromě detailních fotografií Slunce v mnoha případech také "momentky" z posledních okamžiků života 900 malých komet, které ukončily svoji existenci ve žhavé náruči Slunce. Astronomové jsou překvapeni tak velkým počtem komet, padajících na Slunce. Vždyť před startem družice SOHO jich bylo známo pouze 26.
Pavel Koten Sluneční soustava

Role supernov při vzniku Sluneční soustavy

Analýza starého meteoritu nalezeného v Číně odhalila přítomnost izotopu síry 36, který je výsledkem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Tento izotop s krátkým poločasem rozpadu 300 tisíc let se tedy vyskytoval v ranných stádiích existence Sluneční soustavy. Pravděpodobnější variantou zdroje chlóru 36 je exploze blízké supernovy.
František Martinek Sluneční soustava

Dynamická atmosféra planety Saturn

Cassini_PIA06569.jpg
Přesto, že v posledních dnech byla velká pozornost věnována evropské sondě Huygens a jejímu výzkumu Saturnova měsíce Titan, ve své činnosti pokračovala i hlavní sonda Cassini, obíhající od 1. 7. 2004 kolem Saturna. Postupně jsou publikovány fotografie viditelného "povrchu" planety. Nedávno pořízená fotografie představuje nový pohled na atmosféru planety. Ukazuje se, že zdejší ovzduší, bohaté na vodík a helium, je velmi dynamické prostředí, zaplněné skvrnami, oválnými útvary, rotujícími víry a plynnými proudy.
František Martinek Sluneční soustava

Huygens: co nyní víme o Titanu

Titan_river.jpg
Již 10 dnů uplynulo od přistání evropského modulu Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. Přestože jsou získaná data postupně zpracovávána a publikována jen velmi pomalu, některé poznatky o tomto zajímavém a vzdáleném světě již byly publikovány. Zde je shrnutí alespoň některých základních informací.
Pavel Koten Sluneční soustava

Opportunity nalezl železný meteorit

Velmi zajímavý objekt zaznamenal rover Opportunity působící v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Při průzkumu zbytků vlastního ochranného tepelného štítu nalezl meteorit o velikosti basketbalového míče, který je převážně tvořen ze železa a niklu. Na zemském povrchu jsou takové meteority poměrně málo časté.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Výprava do ztraceného světa

V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší srážka ledovců

iceberg.jpg
V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. Zatím ke srážce nedošlo. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Rotace Země se zrychlila

world.jpg
Páté největší změřené zemětřesení, které o Vánocích zasáhlo Asii, vychýlilo Zemi z osy a zrychlilo její rotaci. Epicentrum mělo poblíž ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy stupnice. Podle Jana Pretela (ČHMÚ) to na globální změny klimatu asi žádný vliv mít nebude.
František Martinek Sluneční soustava

Družicové snímky oblastí postižených nedávnou katastrofou

globe_tsunami.jpg
Jak jistě každý ví, oblast jihovýchodní Asie byla 26. 12. 2004 postižena mimořádně silným zemětřesením, které následně vyvolalo mohutné přílivové vlny, tzv. tsunami. Nejvíce byli postiženi obyvatelé Indonézie, Thajska, Indie a ostrova Srí Lanka, částečně i tak vzdálené africké země, jako je Kenya či Tanzánie.

Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:

Petr Bartoš Sluneční soustava

Neklidná Země

Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů:
> Animace tsunami
František Martinek Sluneční soustava

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Optická deformace Měsíce v atmosféře při východu .

Další informace »