Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Epimetheus.jpg
Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

Pořízená fotografie v tzv. falešných (nepravých) barvách ukazuje různorodé oblasti na povrchu měsíce. Je složená ze snímků, pořízených v oboru ultrafialového záření, polarizovaného zeleného světla a infračerveného záření. Část měsíce je ukryta ve stínu (na fotografii vpravo).

Mírně načervenalá oblast vlevo dole je kráter pojmenovaný Pollux. Velký kráter poblíž středu měsíce nese název Hilairea a jeho průměr je 33 km.

Průměr měsíce Epimetheus je 116 km. Je tedy jen o málo menší než jeho "společník" Janus (181 km), obíhající kolem Saturna ve stejné vzdálenosti, tj. ve vzdálenosti 151 500 km. Jeden oběh kolem planety vykonají za 0,69 dne.

Epimetheus a Janus spolu tančí jakési planetární tango. Jeden z nich vždycky obíhá o něco blíže k povrchu Saturna než druhý měsíc. Jednou za 4 roky si navzájem vymění dráhy, aniž by došlo k nějaké kolizi. Oba hrají významnou roli ve vytváření komplikovaného vlnění v Saturnových prstencích.

Publikovaná fotografie byla pořízena 30. 3. 2005 ze vzdálenosti 74 600 km. Rozlišení na originálním snímku dosahuje 450 m/pixel. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že měsíc Epimetheus obsahuje velké množství vodního ledu. Jak Epimetheus, tak i Janus, mají významně nižší hustotu než pevný led. Astronomové se domnívají, že oba měsíce nejsou pevná tělesa, ale že se s velkou pravděpodobností může jednat o "hromadu ledové tříště", kterou drží pohromadě gravitace.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »