Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Epimetheus.jpg
Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

Pořízená fotografie v tzv. falešných (nepravých) barvách ukazuje různorodé oblasti na povrchu měsíce. Je složená ze snímků, pořízených v oboru ultrafialového záření, polarizovaného zeleného světla a infračerveného záření. Část měsíce je ukryta ve stínu (na fotografii vpravo).

Mírně načervenalá oblast vlevo dole je kráter pojmenovaný Pollux. Velký kráter poblíž středu měsíce nese název Hilairea a jeho průměr je 33 km.

Průměr měsíce Epimetheus je 116 km. Je tedy jen o málo menší než jeho "společník" Janus (181 km), obíhající kolem Saturna ve stejné vzdálenosti, tj. ve vzdálenosti 151 500 km. Jeden oběh kolem planety vykonají za 0,69 dne.

Epimetheus a Janus spolu tančí jakési planetární tango. Jeden z nich vždycky obíhá o něco blíže k povrchu Saturna než druhý měsíc. Jednou za 4 roky si navzájem vymění dráhy, aniž by došlo k nějaké kolizi. Oba hrají významnou roli ve vytváření komplikovaného vlnění v Saturnových prstencích.

Publikovaná fotografie byla pořízena 30. 3. 2005 ze vzdálenosti 74 600 km. Rozlišení na originálním snímku dosahuje 450 m/pixel. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že měsíc Epimetheus obsahuje velké množství vodního ledu. Jak Epimetheus, tak i Janus, mají významně nižší hustotu než pevný led. Astronomové se domnívají, že oba měsíce nejsou pevná tělesa, ale že se s velkou pravděpodobností může jednat o "hromadu ledové tříště", kterou drží pohromadě gravitace.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ubývající Měsíc

Další informace »