Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší plovoucí těleso na Zemi

Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
V Antarktidě se 13. prosince 2004 ulomil na ostrově Ross obrovský ledovec známý jako B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.
František Martinek Sluneční soustava

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?

passingstar1.jpg
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

coprates_banner.jpg
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.
František Martinek Sluneční soustava

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Kráter Hale v Argyre basin

hale_crater_persp.jpg
Další pěkné počítačem zpracované obrazy povrchu Marsu uvolnila ESA. Pořízeny byly stereokamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Jde o detaily části kráteru Hale v oblasti Argyre basin na jižní polokouli Marsu.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Radarová překvapení Titanu

laun.jpg
Radarové snímky Titanu získané při nedávném blízkém průletu okolo měsíce jsou stále vědeckou hádankou. Některé z nejzajímavějších útvarů na povrchu se pokusil vysvětlit Ralph Lorenz z Měsíční a planetární laboratoře Arizonské univerzity. Navrhuje například, že na Titanu mohou existovat ledové vulkány.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Velký impakt měsíce Rhea

mimas.jpg
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Maličký Mimas, obrovský Saturn

2004-1119saturn-full.jpg

Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.

Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Phobos se vynořil ze tmy

sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
Sonda Mars Express pořídila 22. srpna 2004 kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) zatím nejdetailnější snímek Marsova měsíce Phobos. Byl vyfotografován ze vzdálenosti asi 200 km. Vědci doufají, že objasní původ sítě rýh, které sahají na tomto měsíci od rovníku až k pólu.
František Martinek Sluneční soustava

Mimořádné změny počasí na planetě Uran

uranus_1.jpg
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.

Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Slunce je nyní nejaktivnější za posledních 8000 let

sunspot.jpg
Slunce sice nyní rychle spěje k minimu svého jedenáctiletého cyklu, ale z dlouhodobého hlediska je stále v období velmi vysoké aktivity. Zjistil to mezinárodní tým vědců při Max Planck Institute for Solar System Research (Katlenburg-Lindau, Německo), který vede Dr. Solanki. Tým zrekonstruoval sluneční aktivitu za posledních 11 tisíc let a na základě tohoto výzkumu předpovídá, že současná sluneční aktivita již dosáhla vrcholu a významně se sníží již v průběhu několika příštích dekád.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Tithonium Chasma, část Valles Marineris

tithonium_chasma.jpg
ESA uvolnila 3.listopadu další nádherné snímky pořízené stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Ukazují západní konec systému kaňonů Valles Marineris.

Snímky byly pořízeny během 442 oběhu sondy okolo rudé planety. Jejich originální rozlišení činí až 52 metrů na pixel.

František Martinek Sluneční soustava

Neviditelné komety křižují sluneční soustavu

C_2001_Q4.jpg
Podle názoru některých astronomů může být naše sluneční soustava zaplněna velkým množstvím téměř neviditelných komet, které mnohonásobně zvyšují nebezpečí katastrofických událostí - srážek Země s velkými nebeskými tělesy.

Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.



23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halový jav

Halový jav, Slnečné halo, Parhelium

Další informace »