Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Role supernov při vzniku Sluneční soustavy
Pavel Koten Vytisknout článek

Role supernov při vzniku Sluneční soustavy

Analýza starého meteoritu nalezeného v Číně odhalila přítomnost izotopu síry 36, který je výsledkem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Tento izotop s krátkým poločasem rozpadu 300 tisíc let se tedy vyskytoval v ranných stádiích existence Sluneční soustavy. Pravděpodobnější variantou zdroje chlóru 36 je exploze blízké supernovy.

Uhlíkatý meteorit nesoucí označení Ningqiang je primitivním pozůstatkem z doby krátce po vzniku naší planetární soustavy. Navíc obsahuje jakési "kapsle" ještě staršího materiálu - zvané inkluze - ve kterých byly nalezeny vápník, hliník a sodatit, minerál bohatý na chlór. Právě ve spojení s tímto minerálem nalezl čínsko-americký tým v meteoritu rovněž velmi vzácný izotop síry 36. Tento izotop může sice vznikat různými cestami, nicméně je přirozeným produktem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Chlór 36 má relativně krátký poločas rozpadu 300 tisíc let. Přítomnost izotopu síry 36 je tak považována za silný důkaz pro výskyt chlóru 36 ve Sluneční soustavě v době krátce po jejím vzniku.

Existují dva možné způsoby jak může chlór 36 vznikat - jednak při explozi supernovy a jednak ozařováním mezihvězdného oblaku v blízkosti vznikajícího Slunce. Druhá varianta je ovšem málo pravděpodobná, protože v takovém případě by musel materiál, ve kterém byly důkazy pro výskyt izotopu chlóru nalezeny, vzniknout ve velké vzdálenosti od Slunce. Chlór 36 se tak stal po železe 60 druhým radionuklidem s krátkým poločasem rozpadu, který byl přítomný v ranné fázi vývoje Sluneční soustavy.

Panuje silná domněnka, že oba radionuklidy vznikly při explozi supernovy v blízkosti formující se planetární soustavy. Už v loňském roce tým kolem Laurie Leshin (Arizona State University) publikoval v časopise Science materiál, ve kterém pokládají železo 60 za důkaz bouřlivých procesů, které stály při vzniku Sluneční soustavy. Místo tradiční teorie o pomalé kondenzaci molekulárního oblaku tu bylo okolí mladičkého Slunce popsáno jako oblast bouřlivé tvorby hvězd v hustém oblaku s krátkou dobu žijícími a velmi hmotnými hvězdami, které končily jako supernovy.

Zdroj: Spacedaily.Com.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »