Páté největší změřené zemětřesení, které o Vánocích zasáhlo Asii, vychýlilo Zemi z osy a zrychlilo její rotaci. Epicentrum mělo poblíž ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy stupnice. Podle Jana Pretela (ČHMÚ) to na globální změny klimatu asi žádný vliv mít nebude.
Gigantické vlny vznikly uvolněním obrovskému množství energie při propadu zemských desek v místě, kde moře není příliš hluboké. Propadnutím dna oceánu u Sumatry se změnila i mapa této části Země. Indická zemská deska se podsunula pod barmskou, oceánské dno se místy posunulo o desítky metrů a s ním i okolní ostrovy. Některé útesy se o několik metrů zvedly, jiné se navždy ztratily ve vlnách. Severozápadní pobřeží se posunulo o několik desítek metrů.
Podle výpočtů se 26. prosince rotace Země zrychlila o 2,676 mikrosekundy (tedy necelé 3 milióntiny sekundy). Současná přesnost měření doby rotace Země kolem osy je asi 20 mikrosekund, takže změna je neměřitelná. Zemská osa se vychýlila asi o 2,5 cm (v rovině Greenwichského poledníku o 0,670 tisícin obloukové vteřiny, tj. přibližně o 2 centimetry na pólu, ve směru kolmém pak o 0,475 tisíciny obloukové vteřiny, tj. o asi 1,5 cm). To jsou tak nepatrné odchylky, že žádné změny v pohybu Země nebudou pozorovatelné. Daleko větší jsou vlivy Měsíce a Slunce .
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
