Největší srážka ledovců
Kamery MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) na satelitech Aqua a Terra (NASA) monitorují, jak se 160 km dlouhý ledovec B-15A posouvá směrem k ledovcovému výběžku Drygalski. "Bude to srážka titánů, důležitá a mimořádná událost," říká Robert Bindshadler z NASA (Goddard Space Flight Center) "Jestliže se oba obrovské ledovce srazí, mohli bychom vidět jednu z největších "demolicí" na planetě." "Dokonce i ťuknutí od takového obra bude velmi silné. Určitě to bude daleko větší rána, než jakou jsme kdy u ledovců pozorovali," říká Binshadler. "Až se ledovce srazí, "pomačkají si nárazníky," říká Bindshadler. Okraje by se mohly zdeformovat a ulámaný led hromadit nebo bude unášen do Rossova moře. Jestliže ledovec B-15A bude mít před srážkou dostatečnou rychlost, výsledky kolize by mohly být víc než velkolepé. Dokonce by se Drygalského ledovec mohl odlomit. Jedná se o výběžek silné vrstvy ledu, který vyrůstá do Rossova moře z antarktického pevninského ledovce na Scottově pobřeží. "Ledovcové jazyky se příležitostně odlamují," říká Bindshadler. "Ale nikde není žádná jistota, že to bude i tentokrát. Výsledek závisí na pohybu ledovce B-15A."
Tak velké kusy ulomeného ledu vždy působí problémy. Plocha ledovce B-15A je 3.000 km2. Jde o největší úlomek z "mateřské" kry B-15 (více), která se zase odštěpila od ledovce B12 v březnu 2000. Vědci jsou přesvědčeni, že ulamování obrovských kusů ledu je součástí dlouhodobého přirozeného cyklu o délce 50 až 100 let.
Vývoj a pohyb antarktického ledovec B-15A v blízkosti Drygalského ledového jazyka sleduje i evropská družice Envisat. Na oběžnou dráhu ji z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v ranních hodinách v pátek 1.března 2002 vynesla raketa Ariane. Obíhá ve výšce 800 km s oběžnou doba 100 minuta a monitoruje oceány, ledovce, pevninu i atmosféru. Informace z celého povrchu Země získá za 35 dnů. Úkolem této největší (8.200 kg) a nejdražší (73 miliard Kč) evropské družice Envisat je studium změn životního prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců.
Vývoj v této oblasti si můžete prohlédnout např. na snímcích na internetové adrese: http://earth.esa.int/ew/special_events/iceberg-b15_antartic/sp_iceberg-b15.htm.
V Antarktidě je i česká výprava prof. Pavla Proška (Masarykova univerzita Brno, katedra geografie), která si pro stavbu první české polární vědecké stanice v Antarktidě zvolila severní pobřeží Rossova ostrova. Bude se tedy nacházet poměrně blízko kolize ledovců.
Zdroj: www.nasa.gov a earth.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
