Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Charón vznikl srážkou
Pavel Koten Vytisknout článek

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

Výsledky simulace Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu byly uveřejněny v časopise Science. Simulace přináší nový scénář vzniku systému Pluto - Charón, který je podobný obecně akceptovanému scénáři vzniku pozemského Měsíce. Podle nového modelu se planeta Pluto srazila s tělesem o průměru mezi 1600 a 2000 kilometry rychlostí kolem 1 km/s. Kolidující těleso mohlo pocházet z Kuiperova pásu. Ke srážce mohlo dojít v pozdějších fázích formování planet, v době asi před 4,5 až 4,4 miliardami let. Tomu odpovídá i poměrně nízká relativní rychlost srážky. V té době se planety pohybovaly nižšími rychlostmi. Dnes by taková kolize proběhla při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončila rozpadem těles. Na základě studia současné dráhy Pluta a jeho rotace spočetla Canup, že planeta kdysi rotovala mnohem rychleji než dnes. Jedna otočka kolem vlastní osy jí trvala 2 až 4 hodiny. Podobně jako v případě naší Země by pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety.

O Měsíci se předpokládá, že vznikl při srážce Země s planetou o velikosti Marsu rovněž v době před více než 4 miliardami let. Z geologických záznamů víme, že naše planeta tehdy rotovala výrazně rychleji než je tomu dnes. Ranná Země se kolem své osy otočila jednou za 4 až 5 hodin. Vznik Měsíce a jeho slapové působení vedly nejen k prodloužení dne na současných 24 hodin, ale rovněž ke stabilizaci rotační osy, což mělo velmi pozitivní vliv na podmínky pro vznik života na naší planetě.

Jiná teorie vzniku systému Pluto - Charón předpokládá, že měsíc je zatoulaným objektem z Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitací planety.

Zdroj: New Scientist.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »