Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Charón vznikl srážkou
Pavel Koten Vytisknout článek

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

Výsledky simulace Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu byly uveřejněny v časopise Science. Simulace přináší nový scénář vzniku systému Pluto - Charón, který je podobný obecně akceptovanému scénáři vzniku pozemského Měsíce. Podle nového modelu se planeta Pluto srazila s tělesem o průměru mezi 1600 a 2000 kilometry rychlostí kolem 1 km/s. Kolidující těleso mohlo pocházet z Kuiperova pásu. Ke srážce mohlo dojít v pozdějších fázích formování planet, v době asi před 4,5 až 4,4 miliardami let. Tomu odpovídá i poměrně nízká relativní rychlost srážky. V té době se planety pohybovaly nižšími rychlostmi. Dnes by taková kolize proběhla při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončila rozpadem těles. Na základě studia současné dráhy Pluta a jeho rotace spočetla Canup, že planeta kdysi rotovala mnohem rychleji než dnes. Jedna otočka kolem vlastní osy jí trvala 2 až 4 hodiny. Podobně jako v případě naší Země by pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety.

O Měsíci se předpokládá, že vznikl při srážce Země s planetou o velikosti Marsu rovněž v době před více než 4 miliardami let. Z geologických záznamů víme, že naše planeta tehdy rotovala výrazně rychleji než je tomu dnes. Ranná Země se kolem své osy otočila jednou za 4 až 5 hodin. Vznik Měsíce a jeho slapové působení vedly nejen k prodloužení dne na současných 24 hodin, ale rovněž ke stabilizaci rotační osy, což mělo velmi pozitivní vliv na podmínky pro vznik života na naší planetě.

Jiná teorie vzniku systému Pluto - Charón předpokládá, že měsíc je zatoulaným objektem z Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitací planety.

Zdroj: New Scientist.




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2024 E1 (Wierzchos)

https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)

Další informace »