Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Charón vznikl srážkou
Pavel Koten Vytisknout článek

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

Výsledky simulace Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu byly uveřejněny v časopise Science. Simulace přináší nový scénář vzniku systému Pluto - Charón, který je podobný obecně akceptovanému scénáři vzniku pozemského Měsíce. Podle nového modelu se planeta Pluto srazila s tělesem o průměru mezi 1600 a 2000 kilometry rychlostí kolem 1 km/s. Kolidující těleso mohlo pocházet z Kuiperova pásu. Ke srážce mohlo dojít v pozdějších fázích formování planet, v době asi před 4,5 až 4,4 miliardami let. Tomu odpovídá i poměrně nízká relativní rychlost srážky. V té době se planety pohybovaly nižšími rychlostmi. Dnes by taková kolize proběhla při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončila rozpadem těles. Na základě studia současné dráhy Pluta a jeho rotace spočetla Canup, že planeta kdysi rotovala mnohem rychleji než dnes. Jedna otočka kolem vlastní osy jí trvala 2 až 4 hodiny. Podobně jako v případě naší Země by pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety.

O Měsíci se předpokládá, že vznikl při srážce Země s planetou o velikosti Marsu rovněž v době před více než 4 miliardami let. Z geologických záznamů víme, že naše planeta tehdy rotovala výrazně rychleji než je tomu dnes. Ranná Země se kolem své osy otočila jednou za 4 až 5 hodin. Vznik Měsíce a jeho slapové působení vedly nejen k prodloužení dne na současných 24 hodin, ale rovněž ke stabilizaci rotační osy, což mělo velmi pozitivní vliv na podmínky pro vznik života na naší planetě.

Jiná teorie vzniku systému Pluto - Charón předpokládá, že měsíc je zatoulaným objektem z Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitací planety.

Zdroj: New Scientist.




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »