Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Charón vznikl srážkou
Pavel Koten Vytisknout článek

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

Výsledky simulace Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu byly uveřejněny v časopise Science. Simulace přináší nový scénář vzniku systému Pluto - Charón, který je podobný obecně akceptovanému scénáři vzniku pozemského Měsíce. Podle nového modelu se planeta Pluto srazila s tělesem o průměru mezi 1600 a 2000 kilometry rychlostí kolem 1 km/s. Kolidující těleso mohlo pocházet z Kuiperova pásu. Ke srážce mohlo dojít v pozdějších fázích formování planet, v době asi před 4,5 až 4,4 miliardami let. Tomu odpovídá i poměrně nízká relativní rychlost srážky. V té době se planety pohybovaly nižšími rychlostmi. Dnes by taková kolize proběhla při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončila rozpadem těles. Na základě studia současné dráhy Pluta a jeho rotace spočetla Canup, že planeta kdysi rotovala mnohem rychleji než dnes. Jedna otočka kolem vlastní osy jí trvala 2 až 4 hodiny. Podobně jako v případě naší Země by pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety.

O Měsíci se předpokládá, že vznikl při srážce Země s planetou o velikosti Marsu rovněž v době před více než 4 miliardami let. Z geologických záznamů víme, že naše planeta tehdy rotovala výrazně rychleji než je tomu dnes. Ranná Země se kolem své osy otočila jednou za 4 až 5 hodin. Vznik Měsíce a jeho slapové působení vedly nejen k prodloužení dne na současných 24 hodin, ale rovněž ke stabilizaci rotační osy, což mělo velmi pozitivní vliv na podmínky pro vznik života na naší planetě.

Jiná teorie vzniku systému Pluto - Charón předpokládá, že měsíc je zatoulaným objektem z Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitací planety.

Zdroj: New Scientist.




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »