Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Charón vznikl srážkou
Pavel Koten Vytisknout článek

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

Výsledky simulace Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu byly uveřejněny v časopise Science. Simulace přináší nový scénář vzniku systému Pluto - Charón, který je podobný obecně akceptovanému scénáři vzniku pozemského Měsíce. Podle nového modelu se planeta Pluto srazila s tělesem o průměru mezi 1600 a 2000 kilometry rychlostí kolem 1 km/s. Kolidující těleso mohlo pocházet z Kuiperova pásu. Ke srážce mohlo dojít v pozdějších fázích formování planet, v době asi před 4,5 až 4,4 miliardami let. Tomu odpovídá i poměrně nízká relativní rychlost srážky. V té době se planety pohybovaly nižšími rychlostmi. Dnes by taková kolize proběhla při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončila rozpadem těles. Na základě studia současné dráhy Pluta a jeho rotace spočetla Canup, že planeta kdysi rotovala mnohem rychleji než dnes. Jedna otočka kolem vlastní osy jí trvala 2 až 4 hodiny. Podobně jako v případě naší Země by pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety.

O Měsíci se předpokládá, že vznikl při srážce Země s planetou o velikosti Marsu rovněž v době před více než 4 miliardami let. Z geologických záznamů víme, že naše planeta tehdy rotovala výrazně rychleji než je tomu dnes. Ranná Země se kolem své osy otočila jednou za 4 až 5 hodin. Vznik Měsíce a jeho slapové působení vedly nejen k prodloužení dne na současných 24 hodin, ale rovněž ke stabilizaci rotační osy, což mělo velmi pozitivní vliv na podmínky pro vznik života na naší planetě.

Jiná teorie vzniku systému Pluto - Charón předpokládá, že měsíc je zatoulaným objektem z Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitací planety.

Zdroj: New Scientist.




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »