Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou před tsunami varovat SMS zprávy?

Budou před tsunami varovat SMS zprávy?

tsunami.jpg
Německá vláda nabídla Indonésii, Thajsku, Srí Lance a Indii vybudování výstražného systému pro včasné varování před zemětřesením a vlnou tsunami. Projekt by řídil Institut v Postupimi a zájemci by informace o nebezpečí dostávali prostřednictvím e-mailů a SMS.

"S našimi možnostmi jsme schopni vybudovat účinný výstražný systém včasného varování během jednoho až tří let," řekl ministr pro vzdělání a výzkum Edelgard Bulmahn německému deníku Süddeutsche Zeitung. "Řecké a turecké pobřeží jsou rovněž vysoce rizikové oblasti", dodal ministr.

Systém by se nejdříve soustředil na Indický oceán, v budoucnu by se mohl rozšířit i na Středozemní moře a Atlantický oceán. Celý projekt by stál asi 40 miliónů eur (tj. 1,2 mld. Kč). Naměřená data a varování by byla přístupná na internetu a zájemcům zasílána e-mailem nebo SMS.

Německo není jedinou zemí, která chce vybudovat mezinárodní varovný systém před tsunami.

Americké ministerstvo zahraničí se chystá prezentovat svůj návrh na ochranu pobřežních oblastí na světové konferenci o přírodních katastrofách v japonském městě Kóbe (18. až 22 ledna 2005). GDIN (Global Disaster Information Network) za podpory OSN a Japonska by umístil do Tichého, Indického a Atlantického oceánu a do Karibské moře až 50 bójí s čidly na snímání otřesů podmořského dna. Informace o zemětřeseních by se přenášely na mořskou hladinu a dále pomocí satelitu do centra. Současně by došlo k vyhodnocení, zda zemětřesení mohou vyvolat tsunami.

Takový systém, i když zatím jediný, existuje v Tichém oceánu s centrem na Havaji (PTWC - Pacific Tsunami Warning Centre).

Rovněž indická vláda je rozhodnuta najít technologii pro zřízení varovného systému, aby příště zabránila opakování nedávné katastrofy v jihovýchodní Asii.

Stranou nezůstává ani Světová meteorologická organizace (WMO). Generální tajemník Michel Jarraud, oznámil, že WMO již dnes spolupracuje s mezivládním oceánografickým výborem UNESCO a dalšími partnery, aby vypracovala konkrétní návrhy na rychlé zlepšení situace v Indickém oceánu.

"Prozatímní varovný systém v Pacifiku by mohl být vybudován do konce letošního roku nebo do začátku roku příštího", prohlásil François Schindelé z mezivládního oceánografického výboru UNESCO (předseda mezinárodní skupiny pro koordinaci výstrah před tsunami v Tichém oceánu). "Kompletní výstražný systém nezahrnuje jen seizmologické stanice pro detekci zemětřesení, která tsunami předchází, ale také mareografy (přístroje zaznamenávající výšku přílivu a odlivu), aby bylo možno měřit rychlost a rozměr vln", řekl Schindelé. Schindelé dodal, že vše závisí na vůli států.

Zdroj: EUobserver.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »