Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou před tsunami varovat SMS zprávy?

Budou před tsunami varovat SMS zprávy?

tsunami.jpg
Německá vláda nabídla Indonésii, Thajsku, Srí Lance a Indii vybudování výstražného systému pro včasné varování před zemětřesením a vlnou tsunami. Projekt by řídil Institut v Postupimi a zájemci by informace o nebezpečí dostávali prostřednictvím e-mailů a SMS.

"S našimi možnostmi jsme schopni vybudovat účinný výstražný systém včasného varování během jednoho až tří let," řekl ministr pro vzdělání a výzkum Edelgard Bulmahn německému deníku Süddeutsche Zeitung. "Řecké a turecké pobřeží jsou rovněž vysoce rizikové oblasti", dodal ministr.

Systém by se nejdříve soustředil na Indický oceán, v budoucnu by se mohl rozšířit i na Středozemní moře a Atlantický oceán. Celý projekt by stál asi 40 miliónů eur (tj. 1,2 mld. Kč). Naměřená data a varování by byla přístupná na internetu a zájemcům zasílána e-mailem nebo SMS.

Německo není jedinou zemí, která chce vybudovat mezinárodní varovný systém před tsunami.

Americké ministerstvo zahraničí se chystá prezentovat svůj návrh na ochranu pobřežních oblastí na světové konferenci o přírodních katastrofách v japonském městě Kóbe (18. až 22 ledna 2005). GDIN (Global Disaster Information Network) za podpory OSN a Japonska by umístil do Tichého, Indického a Atlantického oceánu a do Karibské moře až 50 bójí s čidly na snímání otřesů podmořského dna. Informace o zemětřeseních by se přenášely na mořskou hladinu a dále pomocí satelitu do centra. Současně by došlo k vyhodnocení, zda zemětřesení mohou vyvolat tsunami.

Takový systém, i když zatím jediný, existuje v Tichém oceánu s centrem na Havaji (PTWC - Pacific Tsunami Warning Centre).

Rovněž indická vláda je rozhodnuta najít technologii pro zřízení varovného systému, aby příště zabránila opakování nedávné katastrofy v jihovýchodní Asii.

Stranou nezůstává ani Světová meteorologická organizace (WMO). Generální tajemník Michel Jarraud, oznámil, že WMO již dnes spolupracuje s mezivládním oceánografickým výborem UNESCO a dalšími partnery, aby vypracovala konkrétní návrhy na rychlé zlepšení situace v Indickém oceánu.

"Prozatímní varovný systém v Pacifiku by mohl být vybudován do konce letošního roku nebo do začátku roku příštího", prohlásil François Schindelé z mezivládního oceánografického výboru UNESCO (předseda mezinárodní skupiny pro koordinaci výstrah před tsunami v Tichém oceánu). "Kompletní výstražný systém nezahrnuje jen seizmologické stanice pro detekci zemětřesení, která tsunami předchází, ale také mareografy (přístroje zaznamenávající výšku přílivu a odlivu), aby bylo možno měřit rychlost a rozměr vln", řekl Schindelé. Schindelé dodal, že vše závisí na vůli států.

Zdroj: EUobserver.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »