Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Sedna1.jpg
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.

Planetární vědec Dr. Alan Stern z oddělení kosmické vědy a techniky SwRI (Space Science and Engineering Division at Southwest Research Institute) v San Antoniu (Texas, USA) ve zprávě publikované v lednu 2005 v Astronomical Journal tvrdí, že se Sedna mohla tvořit daleko za Plutem. "Jestli se to ve skutečnosti stalo," zdůraznil Stern, "nasvědčovalo by to tomu, že v naší sluneční soustavě byla "továrna na planety" ovládána mnohem větší oblastí než se předtím myslelo." To by také ukazovalo, že "okraj" záhadného Kuiperova pásu ve vzdálenosti 50 AU (1 AU je vzdálenost Země - Slunce, 149,6 miliónů km) není vnější okraj, ale jednoduše vnitřní okraj prstencového "žlabu" nebo mezery v mnohem větší struktuře, která byla nazvaná "Kuiperův disk".

Nová studie o vzniku Sedny použila model planetárního přirůstání pro studium vzniku objektů v Kuiperově pásu (Origins of Solar System´s), vyvinutý Sternem a financovaný NASA koncem 90. let 20. století. Tento software byl použit k ověření možnosti vzniku Sedny z "balvanu" určité velikosti a dalších malých těles ve vzdálenostech mezi 75 AU (nejkratší vzdálenost Sedny od Slunce) a 500 AU (průměrná vzdálenost Sedny od Slunce).

Sternovy simulace vzniku Sedny předpokládaly, že původní oběžná dráha Sedny, i když vzdálená od Slunce, byla kruhová. Astronomové souhlasí s tím, že Sedna nemohla vznikat na její současné, excentrické oběžné dráze, protože taková oběžná dráha dovoluje jen prudké srážky, které brání růstu malých těles. Sternovy simulace dále předpokládaly, že sluneční mlhovina (disk materiálu, ze kterého se vytvořily planety), měla mnohem větší průměr, než uvažovaly předchozí simulace.

"Simulace vzniku Sedny předpokládaly, že prvotní sluneční mlhovina byl disk o velikosti, který je pozorován kolem mnoha blízkých hvězd středního věku - jako dobře známý a rozsáhlý disk (1.500 AU) kolem hvězdy beta Pictoris," říká Stern.

"Modelové výpočty zjistily, že objekty stejné nebo dokonce větší než Sedna, se mohou snadno vytvořit na kruhových oběžných dráhách ve vzdálenostech od 75 do 500 AU od Slunce a doba jejich vzniku by mohla být docela krátká - jen několik procent věku sluneční soustavy," pokračuje Stern. "Jestliže se Sedna formovala tak daleko, pak v této velice vzdálené oblasti sluneční soustavy je pravděpodobně doprovázena skupinou dalších velkých planetek. Nachází-li se malý zlomek z nich na blízké kruhové oběžné dráze, pak je to jeden ze signálů, že tyto objekty byly vytvořeny tam kde jsou, pravděpodobněji než někde jinde."

Zdroj: www. spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »