Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

mars_express.jpg
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.
Libor Lenža Sluneční soustava

Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 2003
stav arktického ledovce v roce 2003
Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.
Jana Tichá Sluneční soustava

Vzácná planetka nebo spící kometa?

Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Nový prstenec u Saturnu

Cassini
Cassini
Poprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).
František Martinek Sluneční soustava

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

cukr-1.jpg
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pastevec mezi Saturnovými prstenci

2004-0921rings-lg.jpg
Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pozor na prach z měsíce Io

prometheus_gal_big.jpg
Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Solis Planum

3channels_HIII.jpg
Další pohledy na úchvatnou marťanskou krajinu přináší tento obraz, pořízený stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěnou na palubě sondy Mars Express. Ukazuje část velmi silně erodovaného kráteru, vzniklého kdysi dopadem meteoritu do oblasti Solis Planum, v regionu Thaumasia.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

Koncem září prolétne v blízkosti Země planetka 4179 Toutatis. K nejtěsnějšímu přiblížení - na vzdálenost 0,011 AU (1,6 mil. km) - dojde 30. 9., největší jasnosti - 8,9 mag - ale planetka dosáhne o dva dny dříve. Bohužel bude v té době již hluboko na jižní obloze, a tudíž z našich zeměpisných šířek nepozorovatelná. Přesto se ji ale můžete pokusit spatřit i pomoci menšího dalekohledu (např. velkého Sometu) již mnoho dní předem. Dvanácté magnitudy totiž dosáhne již 11. září a bude nadále zjasňovat. Měli byste se ale o její spatření pokusit co nejdříve, jedenáctého bude již na deklinaci -16° a 26.9. klesne až na -32°.

Libor Lenža Sluneční soustava

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky amatérskými dalekohledy

Nemáte rádi pozorování statických objektů? Rádi vyhledáváte podle mapek a zakreslujete do hvězdných polí? Rádi vymýšlíte strategii pozorování objektů, které třeba dalších deset let nebudete mít možnost spatřit? Nebo se "jen" chcete stát členy Millenium Clubu? Pokud máte dalekohled o průměru 10 cm (např. Somet binar), můžete během následujících deseti let napozorovat celkem 168 planetek do 11. magnitudy.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Eos Chasma - zajímavá oblast Valles Marinersis

eos-chasma.jpg
Nově zveřejněný snímek Marsova povrchu, pořízený stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC), umístěné na palubě Mars express, sondy Evropské kosmické agentury, ukazuje pohled na jižní část Valles Marineris, pojmenovanou Eos Chasma. Snímky, ze kterých je výsledný obraz složen, byly pořízeny během 533 oběhu sondy okolo Marsu, v červnu 2004. Střed obrazu je na 322° východní délky a 11° jižní šířky. Rozlišení obrazu je přibližně 80 metrů na pixel.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Optická deformace Měsíce v atmosféře při východu .

Další informace »