Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční minimum přichází

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.

Dokonce i během nejnižší části sluneční aktivity, lze obvykle na Slunci najít alespoň jednu nebo dvě skvrnky. Ale když se Hathaway díval letos 28.ledna 2004, nebyla na Slunci skvrna ani jedna. Slunce bylo naprosto prázdné a čisté.

A nyní se to stalo znovu a to hned dvakrát, 11. a 12. října. Na Slunci po dva dny opět nebyly vůbec žádné skvrny.

Znamená to jediné a to, že sluneční minimum se blíží, říká Hathaway. Sluneční minimum přichází tentokrát o dost dříve než se původně očekávalo.

Sluneční minimum a sluneční maximum, to jsou dva extrémy slunečního cyklu trvajícího přibližně 11 let. V maximu je Slunce posypané skvrnami, sluneční erupce vybuchují jedna za druhou a Slunce vyvrhuje miliardy tun vážící mraky elektrizovaných plynů na všechny strany a to i směrem k Zemi. Je to ten správný čas pro pozorovatele, kteří se těší z nádherných polárních září, ale už méně dobré to je pro astronauty nebo satelity v kosmickém prostoru. Tam všude je potřeba dbát zvýšené ostražitosti před radiačními bouřemi. Výpadky elektrorozvodné sítě, z činnosti vyřazené družice, selhávající GPS, mobilní telefony a mikrovlnné spoje, to je jen několik málo věcí, které se mohou stát se během slunečního maxima.

Sluneční minimum je odlišné. Sluneční skvrny jsou vzácnější, Slunce je někdy několik dnů nebo i týdnů bez významných skvrn nebo i zcela čisté. Četnost slunečních erupcí klesá. Je to mnohem bezpečnější období pro lety do kosmu a milovníci polárních září mohou sledovat v klidu jiné zajímavé úkazy na obloze.

Hathaway je odborníkem pro předpovídání slunečního cyklu. Sleduje relativní číslo slunečních skvrn (nejznámější indikátor sluneční aktivity) a předpovídá nejméně na rok dopředu, kdy nastanou další vrcholy nebo poklesy sluneční aktivity. A není to zase až tak snadné.

V rozporu s obecným míněním , říká Hathaway, sluneční cyklus netrvá přesně 11 let. Jeho délka kolísá od minima k minimu od zhruba devíti let, po asi 14 let. Co ale dělá tento cyklus delším nebo kratším? Výzkumníci si nejsou jistí. Jak s oblibou říkají, dokonce ani neví, zda aktuální cyklus je dlouhý nebo krátký až do té doby, dokud neskončí.

history.gif
Graf : Astronomové počítají sluneční skvrny už po staletí. Tento graf ukazuje relativní čísla slunečních skvrn od roku 1610 až do roku 2000.

Vědci ale dělají pokroky. Hathaway a jeho kolega Bob Wilson, kteří pracující v NASA Marshall Space Flight Center, věří, že našli jednoduchý způsob jak předpovídat datum dalšího slunečního minima. Když zkoumali data z posledních 8 slunečních cyklů a objevili, že sluneční minimum nastává za 34 měsíců od prvního dne po slunečním maximu, kdy se na Slunci neobjevila ani jedna skvrna.

Poslední sluneční maximum nastalo koncem roku 2000 a první den bez skvrn byl 28.leden 2004. Při použití Hathawayova a Wilsonova jednoduchého pravidla, by tedy sluneční minimum mělo následovat již koncem roku 2006, tedy asi o rok dříve, než se předtím myslelo.

Další sluneční maximum ale možná také přijde brzy, říká Hathaway. Sluneční aktivita nabývá na intenzitě rychle po slunečném minimu. V minulých cyklech sluneční maximum následovalo jen 4 roky po slunečním minimu. Pokud to bude platit i nadále, další maximum lze očekávat v roce 2010.

Tou dobou, podle nové vize NASA pro vesmírný výzkum, budou mít automatické kosmické lodě namířeno k Měsíci, ještě před tím než na Měsíc opět vstoupí lidé. Pokud je Hathawayova a Wilsonova předpověď správná, tyto sondy budou potřebovat dobré ochranné štíty. Sluneční erupce a radiační bouře mohou totiž poškodit jejich elektronické vnitřnosti téměř tak dobře jako tělesnou schránku jejich organických protějšků.

Prozatím, říká Hathaway, zažíváme klid před bouří. Sluneční maximum nastane nejspíše už dost brzo.

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »