Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční minimum přichází

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.

Dokonce i během nejnižší části sluneční aktivity, lze obvykle na Slunci najít alespoň jednu nebo dvě skvrnky. Ale když se Hathaway díval letos 28.ledna 2004, nebyla na Slunci skvrna ani jedna. Slunce bylo naprosto prázdné a čisté.

A nyní se to stalo znovu a to hned dvakrát, 11. a 12. října. Na Slunci po dva dny opět nebyly vůbec žádné skvrny.

Znamená to jediné a to, že sluneční minimum se blíží, říká Hathaway. Sluneční minimum přichází tentokrát o dost dříve než se původně očekávalo.

Sluneční minimum a sluneční maximum, to jsou dva extrémy slunečního cyklu trvajícího přibližně 11 let. V maximu je Slunce posypané skvrnami, sluneční erupce vybuchují jedna za druhou a Slunce vyvrhuje miliardy tun vážící mraky elektrizovaných plynů na všechny strany a to i směrem k Zemi. Je to ten správný čas pro pozorovatele, kteří se těší z nádherných polárních září, ale už méně dobré to je pro astronauty nebo satelity v kosmickém prostoru. Tam všude je potřeba dbát zvýšené ostražitosti před radiačními bouřemi. Výpadky elektrorozvodné sítě, z činnosti vyřazené družice, selhávající GPS, mobilní telefony a mikrovlnné spoje, to je jen několik málo věcí, které se mohou stát se během slunečního maxima.

Sluneční minimum je odlišné. Sluneční skvrny jsou vzácnější, Slunce je někdy několik dnů nebo i týdnů bez významných skvrn nebo i zcela čisté. Četnost slunečních erupcí klesá. Je to mnohem bezpečnější období pro lety do kosmu a milovníci polárních září mohou sledovat v klidu jiné zajímavé úkazy na obloze.

Hathaway je odborníkem pro předpovídání slunečního cyklu. Sleduje relativní číslo slunečních skvrn (nejznámější indikátor sluneční aktivity) a předpovídá nejméně na rok dopředu, kdy nastanou další vrcholy nebo poklesy sluneční aktivity. A není to zase až tak snadné.

V rozporu s obecným míněním , říká Hathaway, sluneční cyklus netrvá přesně 11 let. Jeho délka kolísá od minima k minimu od zhruba devíti let, po asi 14 let. Co ale dělá tento cyklus delším nebo kratším? Výzkumníci si nejsou jistí. Jak s oblibou říkají, dokonce ani neví, zda aktuální cyklus je dlouhý nebo krátký až do té doby, dokud neskončí.

history.gif
Graf : Astronomové počítají sluneční skvrny už po staletí. Tento graf ukazuje relativní čísla slunečních skvrn od roku 1610 až do roku 2000.

Vědci ale dělají pokroky. Hathaway a jeho kolega Bob Wilson, kteří pracující v NASA Marshall Space Flight Center, věří, že našli jednoduchý způsob jak předpovídat datum dalšího slunečního minima. Když zkoumali data z posledních 8 slunečních cyklů a objevili, že sluneční minimum nastává za 34 měsíců od prvního dne po slunečním maximu, kdy se na Slunci neobjevila ani jedna skvrna.

Poslední sluneční maximum nastalo koncem roku 2000 a první den bez skvrn byl 28.leden 2004. Při použití Hathawayova a Wilsonova jednoduchého pravidla, by tedy sluneční minimum mělo následovat již koncem roku 2006, tedy asi o rok dříve, než se předtím myslelo.

Další sluneční maximum ale možná také přijde brzy, říká Hathaway. Sluneční aktivita nabývá na intenzitě rychle po slunečném minimu. V minulých cyklech sluneční maximum následovalo jen 4 roky po slunečním minimu. Pokud to bude platit i nadále, další maximum lze očekávat v roce 2010.

Tou dobou, podle nové vize NASA pro vesmírný výzkum, budou mít automatické kosmické lodě namířeno k Měsíci, ještě před tím než na Měsíc opět vstoupí lidé. Pokud je Hathawayova a Wilsonova předpověď správná, tyto sondy budou potřebovat dobré ochranné štíty. Sluneční erupce a radiační bouře mohou totiž poškodit jejich elektronické vnitřnosti téměř tak dobře jako tělesnou schránku jejich organických protějšků.

Prozatím, říká Hathaway, zažíváme klid před bouří. Sluneční maximum nastane nejspíše už dost brzo.

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »