Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada kráterů na planetce Eros

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.

Před ukončením mise bylo rozhodnuto, že se řídící tým pokusí dopravit sondu na povrch planetky. Dne 12. 2. 2001 sonda měkce dopadla na povrch planetky Eros rychlostí 1,9 m/s. Sonda dopad "přežila" a po dosednutí dále vysílala.

Během ročního výzkumu bylo pořízeno zhruba 160 000 fotografií povrchu planetky. Detailní model planetky byl vytvořen na základě 11 miliónů laserových měření výšky sondy nad povrchem. Průměrná hustota planetky byla určena na 2,7 g/cm3. Největší objevený kráter má průměr 8,5 km.Jedná se o nevelký asteroid, tvarem připomínající nepodařený "brambor". Délka planetky je 33 km, průměr 13 km.

Na pořízených fotografiích bylo zřetelně vidět, že povrch planetky je pokryt regolitem - vrstvou prachu a malých, středních i velkých kamenů, neuspořádaně rozházených po jejím povrchu. V některých oblastech regolit chyběl a zde bylo možno spatřit obnažené podpovrchové vrstvy.Již tehdy astronomy překvapil velmi malý počet malých kráterů, které se měly na povrchu planetky vytvořit při dopadech meteoritů. Podle výpočtů se mělo na ploše jednoho čtverečního kilometru nacházet přibližně 400 kráterů o průměrech kolem 20 m, avšak jejich počet byl zhruba 10krát menší.Teprve nyní byly zveřejněny výsledky, které objasňují tuto záhadu. Práci publikovali James E. Richardson, H. Jay Melosh a Richard Greenberg z Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona v časopise Science 26. 11. 2004.

Na počítačích modelovali astronomové důsledky srážky planetky s většími i menšími meteority. Ukázalo se, že přibližně 90 % malých kráterů bylo "smazáno" z povrchu planetky v důsledku seismických vibrací, generovaných dopady meteoritů o velikosti 1 až 2 metry.

Planetka Eros není příliš velká a její gravitační pole je poměrně slabé. Díky tomu i dopady malých těles byly schopny produkovat celoplanetární seismické vibrace, čímž došlo k rozrušení struktury horní vrstvy povrchu planetky. Při vzniklých otřesech se regolit promíchával nejen v horizontálním, ale i ve vertikálním směru. Prach a drobné úlomky kamení, které byly po dopadu meteoritu vyvrženy do prostoru na balistickou dráhu, dopadaly vzhledem k malé gravitaci velmi pomalu zpět na povrch planetky, přičemž zaplňovaly vzniklé malé krátery. Proto pozorujeme na povrchu planetky Eros jen velmi málo malých kráterů, většina byla zasypána padajícím "smetím".

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »