Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan stále záhadný

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Přestože sonda uspěla a byla získána řada velmi zajímavých a poměrně detailních pohledů na povrch, zatím nelze vyloučit žádný ze scénářů přistání. Všechny uvažované možnosti, počínaje nárazem na tvrdý led, přes čvachtání v měkkém blátě organických materiálů až po šplouchnutí do kapalných uhlovodíků jsou pořád ve hře a vědci si stále dokáží představit kteroukoliv z těchto možností.

Ve skutečnosti ale povrch místa přistání není pro misi Huygens úplně to nejpodstatnější. Sonda je postavena tak a celá mise je naplánována, aby získala většinu vědeckých dat již při svém pomalém sestupu atmosférou a k tomu se povrchu nemusí vůbec dotknout. Dokonce i když nakonec přistane, její činnost na povrchu bude velmi limitována použitými energetickými zdroji. Z důvodu hmotnosti totiž nemá sonda žádný vlastní aktivní zdroj elektrické energie. Po odpoutání se od mateřské sondy Cassini bude Huygens pracovat už jen na baterie, jejichž kapacita je silně omezena. Na povrchu se tedy nepočítá s nějakou dlouhodobou činností, ať už bude jakýkoliv.

Zatím je tedy jediným opravdu prokázaným zjištěním o povrchu Titanu skutečnost, že jeho povrch není statický, ale obsahuje mnohé aktivní rysy. Také se zdá, že Titan nemá vůbec žádné nebo jen velmi slabé magnetické pole.

Podle: BBC, NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »