Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan stále záhadný

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Přestože sonda uspěla a byla získána řada velmi zajímavých a poměrně detailních pohledů na povrch, zatím nelze vyloučit žádný ze scénářů přistání. Všechny uvažované možnosti, počínaje nárazem na tvrdý led, přes čvachtání v měkkém blátě organických materiálů až po šplouchnutí do kapalných uhlovodíků jsou pořád ve hře a vědci si stále dokáží představit kteroukoliv z těchto možností.

Ve skutečnosti ale povrch místa přistání není pro misi Huygens úplně to nejpodstatnější. Sonda je postavena tak a celá mise je naplánována, aby získala většinu vědeckých dat již při svém pomalém sestupu atmosférou a k tomu se povrchu nemusí vůbec dotknout. Dokonce i když nakonec přistane, její činnost na povrchu bude velmi limitována použitými energetickými zdroji. Z důvodu hmotnosti totiž nemá sonda žádný vlastní aktivní zdroj elektrické energie. Po odpoutání se od mateřské sondy Cassini bude Huygens pracovat už jen na baterie, jejichž kapacita je silně omezena. Na povrchu se tedy nepočítá s nějakou dlouhodobou činností, ať už bude jakýkoliv.

Zatím je tedy jediným opravdu prokázaným zjištěním o povrchu Titanu skutečnost, že jeho povrch není statický, ale obsahuje mnohé aktivní rysy. Také se zdá, že Titan nemá vůbec žádné nebo jen velmi slabé magnetické pole.

Podle: BBC, NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »