Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan stále záhadný

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.

Přestože sonda uspěla a byla získána řada velmi zajímavých a poměrně detailních pohledů na povrch, zatím nelze vyloučit žádný ze scénářů přistání. Všechny uvažované možnosti, počínaje nárazem na tvrdý led, přes čvachtání v měkkém blátě organických materiálů až po šplouchnutí do kapalných uhlovodíků jsou pořád ve hře a vědci si stále dokáží představit kteroukoliv z těchto možností.

Ve skutečnosti ale povrch místa přistání není pro misi Huygens úplně to nejpodstatnější. Sonda je postavena tak a celá mise je naplánována, aby získala většinu vědeckých dat již při svém pomalém sestupu atmosférou a k tomu se povrchu nemusí vůbec dotknout. Dokonce i když nakonec přistane, její činnost na povrchu bude velmi limitována použitými energetickými zdroji. Z důvodu hmotnosti totiž nemá sonda žádný vlastní aktivní zdroj elektrické energie. Po odpoutání se od mateřské sondy Cassini bude Huygens pracovat už jen na baterie, jejichž kapacita je silně omezena. Na povrchu se tedy nepočítá s nějakou dlouhodobou činností, ať už bude jakýkoliv.

Zatím je tedy jediným opravdu prokázaným zjištěním o povrchu Titanu skutečnost, že jeho povrch není statický, ale obsahuje mnohé aktivní rysy. Také se zdá, že Titan nemá vůbec žádné nebo jen velmi slabé magnetické pole.

Podle: BBC, NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »