Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.

CAPS začal zkoumat okolí sondy už několik dnů předtím, než byla navedena na oběžnou dráhu. Zaznamenal tak rázovou vlnu vytvořenou magnetickým polem Saturnu, když sonda prolétala z meziplanetárního prostoru dovnitř jeho magnetosféry, která okolo planety vytváří obrovskou magnetickou bublinu ve slunečním větru. Sonda vstoupila do magnetosféry Saturnu 28. června, začala sbírat data o její struktuře. Z tohoto, zatím ještě velmi předběžného souboru měření, je zjevné, že část magnetosféry je nasycena plazmou pocházející převážně ze slunečního větru, zatím co blíže k planetě plazma v první řadě pochází z prstenců nebo vnitřních ledových měsíců.

Vedoucí projektu CAPS v Los Alamos Michelle Thomsen, tato předběžná zjištění komentovala slovy. "Po mnoha letech návrhů, vývoje a zkoušek, pak čekání v průběhu sedmileté cesty přes sluneční soustavu nakonec CAPS začal vykonávat práci pro kterou byl postaven. Musíme se teď rychle mnoho věcí naučit, ale myslím si, že jsme už začali rozumět tomu co nám CAPS může prozradit o Saturnu a jeho okolním vesmírném prostředí v příštích několika letech."

CAPS sestává ze tří oddělených analyzátorů navržených k tomu, aby každý poněkud jinak prozkoumal elektricky nabité částice držené uvnitř Saturnovy magnetosféry. Laboratoř v Los Alamos hrála významnější roli v návrhu a konstrukci dvou z nich. Prvním je Ion mass spectrometer (IMS), který má nový design vyvinutý v Los Alamos. Dokáže identifikovat různé druhy atomů obsažených v plazmatu. Druhým je Ion beam spectrometer (IBS), který je v různém provedení používán i na několika předchozích výzkumných misích zkoumajících sluneční vítr.

Sonda procházela během prvního oběhu sondy těsně okolo a mezi Saturnovými prstecy. CAPS při tom identifikoval předtím neznámou nízko energetickou plazmu uvězněnou na magnetických siločárách proplétajících se Cassiniho dělením, jak byl pojmenován prostor prstenci A a B. Cassiniho dělení není mezerou v pravém smyslu. Je to jen řidší oblast prstenců s četnými tenkými prstýnky.

Čtyřletá misí zatím jen začíná, protože se má naplnit nejméně 70 oběhy planety. Analyzátory CAPS jsou proto připraveny poskytnout vědcům novou úroveň porozumění vesmírnému prostředí okolo Saturnu, stejně jako vodítka pro odhalení fyzikálních procesů, které jsou ve sluneční soustavě obecné.

Tým CAPS se skládá z vědců a inženýrů ze 14 institucí v šesti zemích.

Zdroj: Los Alamos tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »