Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.

CAPS začal zkoumat okolí sondy už několik dnů předtím, než byla navedena na oběžnou dráhu. Zaznamenal tak rázovou vlnu vytvořenou magnetickým polem Saturnu, když sonda prolétala z meziplanetárního prostoru dovnitř jeho magnetosféry, která okolo planety vytváří obrovskou magnetickou bublinu ve slunečním větru. Sonda vstoupila do magnetosféry Saturnu 28. června, začala sbírat data o její struktuře. Z tohoto, zatím ještě velmi předběžného souboru měření, je zjevné, že část magnetosféry je nasycena plazmou pocházející převážně ze slunečního větru, zatím co blíže k planetě plazma v první řadě pochází z prstenců nebo vnitřních ledových měsíců.

Vedoucí projektu CAPS v Los Alamos Michelle Thomsen, tato předběžná zjištění komentovala slovy. "Po mnoha letech návrhů, vývoje a zkoušek, pak čekání v průběhu sedmileté cesty přes sluneční soustavu nakonec CAPS začal vykonávat práci pro kterou byl postaven. Musíme se teď rychle mnoho věcí naučit, ale myslím si, že jsme už začali rozumět tomu co nám CAPS může prozradit o Saturnu a jeho okolním vesmírném prostředí v příštích několika letech."

CAPS sestává ze tří oddělených analyzátorů navržených k tomu, aby každý poněkud jinak prozkoumal elektricky nabité částice držené uvnitř Saturnovy magnetosféry. Laboratoř v Los Alamos hrála významnější roli v návrhu a konstrukci dvou z nich. Prvním je Ion mass spectrometer (IMS), který má nový design vyvinutý v Los Alamos. Dokáže identifikovat různé druhy atomů obsažených v plazmatu. Druhým je Ion beam spectrometer (IBS), který je v různém provedení používán i na několika předchozích výzkumných misích zkoumajících sluneční vítr.

Sonda procházela během prvního oběhu sondy těsně okolo a mezi Saturnovými prstecy. CAPS při tom identifikoval předtím neznámou nízko energetickou plazmu uvězněnou na magnetických siločárách proplétajících se Cassiniho dělením, jak byl pojmenován prostor prstenci A a B. Cassiniho dělení není mezerou v pravém smyslu. Je to jen řidší oblast prstenců s četnými tenkými prstýnky.

Čtyřletá misí zatím jen začíná, protože se má naplnit nejméně 70 oběhy planety. Analyzátory CAPS jsou proto připraveny poskytnout vědcům novou úroveň porozumění vesmírnému prostředí okolo Saturnu, stejně jako vodítka pro odhalení fyzikálních procesů, které jsou ve sluneční soustavě obecné.

Tým CAPS se skládá z vědců a inženýrů ze 14 institucí v šesti zemích.

Zdroj: Los Alamos tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »