Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru

Cassini_5.jpg
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.

CAPS začal zkoumat okolí sondy už několik dnů předtím, než byla navedena na oběžnou dráhu. Zaznamenal tak rázovou vlnu vytvořenou magnetickým polem Saturnu, když sonda prolétala z meziplanetárního prostoru dovnitř jeho magnetosféry, která okolo planety vytváří obrovskou magnetickou bublinu ve slunečním větru. Sonda vstoupila do magnetosféry Saturnu 28. června, začala sbírat data o její struktuře. Z tohoto, zatím ještě velmi předběžného souboru měření, je zjevné, že část magnetosféry je nasycena plazmou pocházející převážně ze slunečního větru, zatím co blíže k planetě plazma v první řadě pochází z prstenců nebo vnitřních ledových měsíců.

Vedoucí projektu CAPS v Los Alamos Michelle Thomsen, tato předběžná zjištění komentovala slovy. "Po mnoha letech návrhů, vývoje a zkoušek, pak čekání v průběhu sedmileté cesty přes sluneční soustavu nakonec CAPS začal vykonávat práci pro kterou byl postaven. Musíme se teď rychle mnoho věcí naučit, ale myslím si, že jsme už začali rozumět tomu co nám CAPS může prozradit o Saturnu a jeho okolním vesmírném prostředí v příštích několika letech."

CAPS sestává ze tří oddělených analyzátorů navržených k tomu, aby každý poněkud jinak prozkoumal elektricky nabité částice držené uvnitř Saturnovy magnetosféry. Laboratoř v Los Alamos hrála významnější roli v návrhu a konstrukci dvou z nich. Prvním je Ion mass spectrometer (IMS), který má nový design vyvinutý v Los Alamos. Dokáže identifikovat různé druhy atomů obsažených v plazmatu. Druhým je Ion beam spectrometer (IBS), který je v různém provedení používán i na několika předchozích výzkumných misích zkoumajících sluneční vítr.

Sonda procházela během prvního oběhu sondy těsně okolo a mezi Saturnovými prstecy. CAPS při tom identifikoval předtím neznámou nízko energetickou plazmu uvězněnou na magnetických siločárách proplétajících se Cassiniho dělením, jak byl pojmenován prostor prstenci A a B. Cassiniho dělení není mezerou v pravém smyslu. Je to jen řidší oblast prstenců s četnými tenkými prstýnky.

Čtyřletá misí zatím jen začíná, protože se má naplnit nejméně 70 oběhy planety. Analyzátory CAPS jsou proto připraveny poskytnout vědcům novou úroveň porozumění vesmírnému prostředí okolo Saturnu, stejně jako vodítka pro odhalení fyzikálních procesů, které jsou ve sluneční soustavě obecné.

Tým CAPS se skládá z vědců a inženýrů ze 14 institucí v šesti zemích.

Zdroj: Los Alamos tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »