Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapivý nárůst oxidu uhličitého

Překvapivý nárůst oxidu uhličitého

MaunaLoa.jpg
Hladina atmosférického oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, udělala nenadálý skok, který nemůže být vysvětlen žádným odpovídajícím vzrůstem pozemských emisí z elektráren a motorových vozidel. Jejich produkce se v posledních letech tak prudce nezvýšila.

Observatoř CDIAC (Carbon Dioxide Information Analysis Center) na vrcholu havajské sopky Mauna Loa (3400 m n.m.) zaznamenává v atmosféře množství oxidu uhličitého nepřetržitě od roku 1958. Tehdejší hodnota byla 315 ppm (parts per million - 1/1 000 000 (jedna milióntina celku), soustava SI tuto jednotku nepovoluje), nyní už dosáhla 376 ppm (graf a data). Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,3 ppm ročně, v posledních letech stoupá koncentrace plynu ročně o více než 2,5 ppm. Tento nárůst potvrdily i ostatní stanice ve světě.

I v minulosti bylo několik mimořádných zvýšení koncentrace oxidu uhličitého, ale vždy byly způsobeny jevem El Niňo, který narušil zákonitosti ve vztahu mezi oceánem a atmosférou v tropickém Tichém oceánu, což se odrazilo v celosvětové změně počasí. Např. v roce 1988 (zvýšení o 2,45 ppm), v roce 1998 (zvýšení dokonce o 2,75 ppm). Ale nikdy se nejednalo o pravidelné zvyšování nejméně o 2 ppm po několik po sobě následujících let, jak se děje nyní. Z 371,02 ppm v roce 2001 na 373,10 ppm v roce 2002 (zvýšení o 2,08 ppm) a z 373,10 ppm v roce 2002 na 375,64 ppm v roce 2003 (zvýšení o 2,54 ppm). V těchto letech nebylo žádné El Niňo ani nebyl zaznamenán žádný výrazný nárůst pozemských emisí.

Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Dr. Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření oxidu uhličitého na Havaji od samého počátku, se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování tzv. uhlíkových "poklesů". To jsou taková místa na Zemi, která zajišťují koloběh uhlíku v atmosféře, tím, že rizikové plyny pohlcují. Jsou to například oceány a lesy. Takto pokračující vývoj by znamenal celosvětová sucha, nedostatek zemědělských plodin, zvedání mořských hladin, růst počtu bouří a záplav.

"Možná je to jen následek přírodních jevů jako v minulosti, ale také to může být začátek přirozeného procesu, jaký ještě nebyl pozorován" řekl Charles Keeling. Podle meteorologa Dr. Pierse Forstera z britské univerzity v Readingu by pokračující současné tempo růstu koncentrace vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let na ještě katastrofičtější."

V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, ale jejich "skleníkové" účinky jsou silnější. Určité množství skleníkových plynů v atmosféře je však nezbytné. Kdyby oxid uhličitý nezadržoval infračervené záření, planeta by příliš vychladla a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.

Zdroj: www.worldrevolution.org a CDIAC
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »