Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapivý nárůst oxidu uhličitého

Překvapivý nárůst oxidu uhličitého

MaunaLoa.jpg
Hladina atmosférického oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, udělala nenadálý skok, který nemůže být vysvětlen žádným odpovídajícím vzrůstem pozemských emisí z elektráren a motorových vozidel. Jejich produkce se v posledních letech tak prudce nezvýšila.

Observatoř CDIAC (Carbon Dioxide Information Analysis Center) na vrcholu havajské sopky Mauna Loa (3400 m n.m.) zaznamenává v atmosféře množství oxidu uhličitého nepřetržitě od roku 1958. Tehdejší hodnota byla 315 ppm (parts per million - 1/1 000 000 (jedna milióntina celku), soustava SI tuto jednotku nepovoluje), nyní už dosáhla 376 ppm (graf a data). Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,3 ppm ročně, v posledních letech stoupá koncentrace plynu ročně o více než 2,5 ppm. Tento nárůst potvrdily i ostatní stanice ve světě.

I v minulosti bylo několik mimořádných zvýšení koncentrace oxidu uhličitého, ale vždy byly způsobeny jevem El Niňo, který narušil zákonitosti ve vztahu mezi oceánem a atmosférou v tropickém Tichém oceánu, což se odrazilo v celosvětové změně počasí. Např. v roce 1988 (zvýšení o 2,45 ppm), v roce 1998 (zvýšení dokonce o 2,75 ppm). Ale nikdy se nejednalo o pravidelné zvyšování nejméně o 2 ppm po několik po sobě následujících let, jak se děje nyní. Z 371,02 ppm v roce 2001 na 373,10 ppm v roce 2002 (zvýšení o 2,08 ppm) a z 373,10 ppm v roce 2002 na 375,64 ppm v roce 2003 (zvýšení o 2,54 ppm). V těchto letech nebylo žádné El Niňo ani nebyl zaznamenán žádný výrazný nárůst pozemských emisí.

Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Dr. Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření oxidu uhličitého na Havaji od samého počátku, se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování tzv. uhlíkových "poklesů". To jsou taková místa na Zemi, která zajišťují koloběh uhlíku v atmosféře, tím, že rizikové plyny pohlcují. Jsou to například oceány a lesy. Takto pokračující vývoj by znamenal celosvětová sucha, nedostatek zemědělských plodin, zvedání mořských hladin, růst počtu bouří a záplav.

"Možná je to jen následek přírodních jevů jako v minulosti, ale také to může být začátek přirozeného procesu, jaký ještě nebyl pozorován" řekl Charles Keeling. Podle meteorologa Dr. Pierse Forstera z britské univerzity v Readingu by pokračující současné tempo růstu koncentrace vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let na ještě katastrofičtější."

V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, ale jejich "skleníkové" účinky jsou silnější. Určité množství skleníkových plynů v atmosféře je však nezbytné. Kdyby oxid uhličitý nezadržoval infračervené záření, planeta by příliš vychladla a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.

Zdroj: www.worldrevolution.org a CDIAC
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »