Velký impakt měsíce Rhea

Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.

Rhea je ledové těleso s hustotou jen 1.33 g/cm3. Nízká hustota měsíce signalizuje, že je složen ze skalnatého jádra, ve kterém je méně než třetina celkové hmoty měsíce a zbytku složeného převážně z vodního ledu. Rhea je tak podobná měsíci Dione. Oba měsíce mají podobné složení, albedo, terén a synchronní oběh. Teplota povrchu je -174°C na přímém slunečním světle a mezi -200°C až -220°C ve stínu.Na krátery silně posetém povrchu jsou patrné dvě geologicky různé oblasti s rozdílným množstvím kráterů. První oblast obsahuje krátery, které jsou větší než 40 kilometrů v průměru. Druhá oblast, vyskytující se na části polárních a rovníkových regionů, má krátery menší, pod 40 kilometrů v průměru. To naznačuje, že nějaký proces během jeho formování mohl část povrchu vyhladit. Tím se zase v něčem podobá mnohem menšímu měsíci Mimas.

Rhea má se svými 1.528 kilometry průměru asi poloviční velikost pozemského Měsíce. Na jeho povrchu existuje jeden (na snímku zachycený) velmi výrazný rys. Jde o jasný paprskovitý kráter blízko jeho východního okraje.

Zdroj: NASA/JPL/SSI News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod

O autorovi

Tomáš Metelka

Další články autora (180)

Krátké novinky

09.11.2025 07:00 Zbyšek Prágr

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

08.11.2025 11:30 MUDr. JANA MATĚJKOVÁ

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

12.10.2025 12:18 Josef Jíra

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

11.10.2025 16:40 Martin Gembec

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

08.10.2025 07:47 Martin Gembec

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »