Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velký impakt měsíce Rhea

Velký impakt měsíce Rhea

mimas.jpg
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.

Rhea je ledové těleso s hustotou jen 1.33 g/cm3. Nízká hustota měsíce signalizuje, že je složen ze skalnatého jádra, ve kterém je méně než třetina celkové hmoty měsíce a zbytku složeného převážně z vodního ledu. Rhea je tak podobná měsíci Dione. Oba měsíce mají podobné složení, albedo, terén a synchronní oběh. Teplota povrchu je -174°C na přímém slunečním světle a mezi -200°C až -220°C ve stínu.Na krátery silně posetém povrchu jsou patrné dvě geologicky různé oblasti s rozdílným množstvím kráterů. První oblast obsahuje krátery, které jsou větší než 40 kilometrů v průměru. Druhá oblast, vyskytující se na části polárních a rovníkových regionů, má krátery menší, pod 40 kilometrů v průměru. To naznačuje, že nějaký proces během jeho formování mohl část povrchu vyhladit. Tím se zase v něčem podobá mnohem menšímu měsíci Mimas.

Rhea má se svými 1.528 kilometry průměru asi poloviční velikost pozemského Měsíce. Na jeho povrchu existuje jeden (na snímku zachycený) velmi výrazný rys. Jde o jasný paprskovitý kráter blízko jeho východního okraje.

Zdroj: NASA/JPL/SSI News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »