Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velký impakt měsíce Rhea

Velký impakt měsíce Rhea

mimas.jpg
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.

Rhea je ledové těleso s hustotou jen 1.33 g/cm3. Nízká hustota měsíce signalizuje, že je složen ze skalnatého jádra, ve kterém je méně než třetina celkové hmoty měsíce a zbytku složeného převážně z vodního ledu. Rhea je tak podobná měsíci Dione. Oba měsíce mají podobné složení, albedo, terén a synchronní oběh. Teplota povrchu je -174°C na přímém slunečním světle a mezi -200°C až -220°C ve stínu.Na krátery silně posetém povrchu jsou patrné dvě geologicky různé oblasti s rozdílným množstvím kráterů. První oblast obsahuje krátery, které jsou větší než 40 kilometrů v průměru. Druhá oblast, vyskytující se na části polárních a rovníkových regionů, má krátery menší, pod 40 kilometrů v průměru. To naznačuje, že nějaký proces během jeho formování mohl část povrchu vyhladit. Tím se zase v něčem podobá mnohem menšímu měsíci Mimas.

Rhea má se svými 1.528 kilometry průměru asi poloviční velikost pozemského Měsíce. Na jeho povrchu existuje jeden (na snímku zachycený) velmi výrazný rys. Jde o jasný paprskovitý kráter blízko jeho východního okraje.

Zdroj: NASA/JPL/SSI News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »