< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velký impakt měsíce Rhea
Tomáš Metelka Vytisknout článek

Velký impakt měsíce Rhea

mimas.jpg
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.

Rhea je ledové těleso s hustotou jen 1.33 g/cm3. Nízká hustota měsíce signalizuje, že je složen ze skalnatého jádra, ve kterém je méně než třetina celkové hmoty měsíce a zbytku složeného převážně z vodního ledu. Rhea je tak podobná měsíci Dione. Oba měsíce mají podobné složení, albedo, terén a synchronní oběh. Teplota povrchu je -174°C na přímém slunečním světle a mezi -200°C až -220°C ve stínu.Na krátery silně posetém povrchu jsou patrné dvě geologicky různé oblasti s rozdílným množstvím kráterů. První oblast obsahuje krátery, které jsou větší než 40 kilometrů v průměru. Druhá oblast, vyskytující se na části polárních a rovníkových regionů, má krátery menší, pod 40 kilometrů v průměru. To naznačuje, že nějaký proces během jeho formování mohl část povrchu vyhladit. Tím se zase v něčem podobá mnohem menšímu měsíci Mimas.

Rhea má se svými 1.528 kilometry průměru asi poloviční velikost pozemského Měsíce. Na jeho povrchu existuje jeden (na snímku zachycený) velmi výrazný rys. Jde o jasný paprskovitý kráter blízko jeho východního okraje.

Zdroj: NASA/JPL/SSI News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi

Tomáš Metelka

Další články autora (180)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »