Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.
Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.
Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.
Mimas nese mýtické jméno jednoho z obrů, kterého zabil hrdina Herkules. Patří mezi nejbližší měsíce Saturnu. Jeho o průměr je jen 392 km. Povrch má ledový a silně pokrytý krátery. Průměrná hustota měsíce je poměrně nízká, přesahuje průměrnou hodnotu hustoty vody jen o 17%. Znamená to pravděpodobně, že většinu jeho hmoty tvoří led. Protože zároveň má Mimas velmi nízkou povrchovou teplotu, asi - 200° C, jeho povrchové rysy mohou být velmi staré. Jeden z nejvýraznějších rysů povrchu tvoří impaktní kráter, který byl pojmenován po objeviteli měsíce Williamu Herschelovi. Ten jej poprvé spatřil v roce 1789. Kráter Herschel je překvapivě velký v porovnání s velikostí měsíce. Má průměr celé jedné třetiny jeho průměru. Je 10 kilometrů hluboký a jeho centrální vrcholek, je skoro tak vysoký jako Mount Everest na Zemi. Tento impakt pochází nejspíše od jiného, již zaniklého měsíce. Náraz musel být obrovský, stopy po prasklinách vyvolaných srážkou jsou vidět i na opačné straně Mimasu. Většina povrchu je pokrytá krátery většími než 40 kilometrů v průměru, ale v jižním polárním regionu krátery větší než 20 kilometrů většinou nejsou. Mohlo vy to znamenat, že nějakým, zatím neznámým procesem byly větší krátery z těchto oblastí odstraněny.
Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek
„Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech
Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu
