Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Maličký Mimas, obrovský Saturn

Maličký Mimas, obrovský Saturn

2004-1119saturn-full.jpg

Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.

Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.

mimas.jpg
Mimas nese mýtické jméno jednoho z obrů, kterého zabil hrdina Herkules. Patří mezi nejbližší měsíce Saturnu. Jeho o průměr je jen 392 km. Povrch má ledový a silně pokrytý krátery. Průměrná hustota měsíce je poměrně nízká, přesahuje průměrnou hodnotu hustoty vody jen o 17%. Znamená to pravděpodobně, že většinu jeho hmoty tvoří led. Protože zároveň má Mimas velmi nízkou povrchovou teplotu, asi - 200° C, jeho povrchové rysy mohou být velmi staré. Jeden z nejvýraznějších rysů povrchu tvoří impaktní kráter, který byl pojmenován po objeviteli měsíce Williamu Herschelovi. Ten jej poprvé spatřil v roce 1789. Kráter Herschel je překvapivě velký v porovnání s velikostí měsíce. Má průměr celé jedné třetiny jeho průměru. Je 10 kilometrů hluboký a jeho centrální vrcholek, je skoro tak vysoký jako Mount Everest na Zemi. Tento impakt pochází nejspíše od jiného, již zaniklého měsíce. Náraz musel být obrovský, stopy po prasklinách vyvolaných srážkou jsou vidět i na opačné straně Mimasu. Většina povrchu je pokrytá krátery většími než 40 kilometrů v průměru, ale v jižním polárním regionu krátery větší než 20 kilometrů většinou nejsou. Mohlo vy to znamenat, že nějakým, zatím neznámým procesem byly větší krátery z těchto oblastí odstraněny.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »