Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.

Publikovaná fotografie byla pořízena 27. 10. 2004 ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery, ze vzdálenosti 757 000 km od Saturna. V době pořizování snímku se sonda nacházela nad neosvětlenou polokoulí planety. V té době se poprvé přiblížila k Saturnu od navedení na eliptickou oběžnou dráhu. Kromě prstenců lze na fotografii spatřit i 3 měsíce Saturna: Mimas o průměru 398 km (nejjasnější objekt), Janus o průměru 181 km (druhý nejjasnější objekt) a Prometheus o průměru 102 km.

Za normálních okolností jasný prstenec B se na této fotografii jeví velmi tmavý. Je to proto, že se sonda "dívala" proti Slunci a tento Saturnův prstenec je velmi hustý. Naopak oblasti s malou koncentrací částic, jako je například Cassiniho dělení (na obrázku jasná oblast zhruba uprostřed), propouštějí hodně slunečního světla, a proto jsou velmi jasné.

saturnrings_2.jpg

Naopak druhá fotografie zachycuje osvětlenou stranu prstenců. Snímek byl pořízen 29. 10. 2004 ze vzdálenosti 836 000 km přes infračervený filtr (vlnová délka 742 nm). Části prstenců na horním okraji obrázku jsou blíže k sondě, oblasti ve spodní části fotografie jsou naopak od sondy více vzdáleny.

Na této druhé fotografii je zachycena kompletní soustava Saturnových prstenců - od tenkého vnějšího prstence F až po slabý prstenec D nejblíže k povrchu planety. Oblasti s odlišnou jasností prozrazují proměnnou koncentraci částic, vytvářejících jednotlivé části prstenců.

Další zajímavé fotografie Saturnových prstenců naleznete na zdrojové internetové adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



6. vesmírný týden 2025

6. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

☺️

Nečekané ale je tam ✌️????

Další informace »