Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.

Publikovaná fotografie byla pořízena 27. 10. 2004 ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery, ze vzdálenosti 757 000 km od Saturna. V době pořizování snímku se sonda nacházela nad neosvětlenou polokoulí planety. V té době se poprvé přiblížila k Saturnu od navedení na eliptickou oběžnou dráhu. Kromě prstenců lze na fotografii spatřit i 3 měsíce Saturna: Mimas o průměru 398 km (nejjasnější objekt), Janus o průměru 181 km (druhý nejjasnější objekt) a Prometheus o průměru 102 km.

Za normálních okolností jasný prstenec B se na této fotografii jeví velmi tmavý. Je to proto, že se sonda "dívala" proti Slunci a tento Saturnův prstenec je velmi hustý. Naopak oblasti s malou koncentrací částic, jako je například Cassiniho dělení (na obrázku jasná oblast zhruba uprostřed), propouštějí hodně slunečního světla, a proto jsou velmi jasné.

saturnrings_2.jpg

Naopak druhá fotografie zachycuje osvětlenou stranu prstenců. Snímek byl pořízen 29. 10. 2004 ze vzdálenosti 836 000 km přes infračervený filtr (vlnová délka 742 nm). Části prstenců na horním okraji obrázku jsou blíže k sondě, oblasti ve spodní části fotografie jsou naopak od sondy více vzdáleny.

Na této druhé fotografii je zachycena kompletní soustava Saturnových prstenců - od tenkého vnějšího prstence F až po slabý prstenec D nejblíže k povrchu planety. Oblasti s odlišnou jasností prozrazují proměnnou koncentraci částic, vytvářejících jednotlivé části prstenců.

Další zajímavé fotografie Saturnových prstenců naleznete na zdrojové internetové adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »