Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.

Publikovaná fotografie byla pořízena 27. 10. 2004 ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery, ze vzdálenosti 757 000 km od Saturna. V době pořizování snímku se sonda nacházela nad neosvětlenou polokoulí planety. V té době se poprvé přiblížila k Saturnu od navedení na eliptickou oběžnou dráhu. Kromě prstenců lze na fotografii spatřit i 3 měsíce Saturna: Mimas o průměru 398 km (nejjasnější objekt), Janus o průměru 181 km (druhý nejjasnější objekt) a Prometheus o průměru 102 km.

Za normálních okolností jasný prstenec B se na této fotografii jeví velmi tmavý. Je to proto, že se sonda "dívala" proti Slunci a tento Saturnův prstenec je velmi hustý. Naopak oblasti s malou koncentrací částic, jako je například Cassiniho dělení (na obrázku jasná oblast zhruba uprostřed), propouštějí hodně slunečního světla, a proto jsou velmi jasné.

saturnrings_2.jpg

Naopak druhá fotografie zachycuje osvětlenou stranu prstenců. Snímek byl pořízen 29. 10. 2004 ze vzdálenosti 836 000 km přes infračervený filtr (vlnová délka 742 nm). Části prstenců na horním okraji obrázku jsou blíže k sondě, oblasti ve spodní části fotografie jsou naopak od sondy více vzdáleny.

Na této druhé fotografii je zachycena kompletní soustava Saturnových prstenců - od tenkého vnějšího prstence F až po slabý prstenec D nejblíže k povrchu planety. Oblasti s odlišnou jasností prozrazují proměnnou koncentraci částic, vytvářejících jednotlivé části prstenců.

Další zajímavé fotografie Saturnových prstenců naleznete na zdrojové internetové adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Jupiter nad Jihlavou

Měsíc a Jupiter

Další informace »