Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádné změny počasí na planetě Uran

Mimořádné změny počasí na planetě Uran

uranus_1.jpg
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.

Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.

Dvojice obrázků, publikovaná 10. listopadu 2004 na setkání členů Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society, odhalila velmi oblačný vzhled planety - je vidět velké množství atmosférických útvarů, které dramaticky mění svoji velikost, jasnost a dobu existence. Jedná se o dění, doposud na planetě Uran nepozorované.

"Pozorujeme zde oblaka malých i velkých rozměrů, od nejasných a difúzních až po ostře ohraničená a jasná, od rychle se vyvíjejících až po dlouhodobě stabilní útvary," říká Lawrence Sromovsky, University of Wisconsin-Madison´s Space Science and Engineering Center.

Navíc nové obrázky, pořízené dalekohledem Keck, zachytily několik zvláštností ve vývoji počasí včetně obří bouře na jižní polokouli planety, která během několika let měnila svoji polohu střídavě sem a tam přibližně o 5° podél rovnoběžky. Velké bouře na Uranu, zaregistrované na nedávných fotografiích, se svou velikostí vyrovnají rozloze USA.

Dalším mimořádným atmosférickým úkazem v atmosféře Urana je dlouhý a úzký oblačný útvar. Pravděpodobně se jedná o největší skupinu oblačných útvarů, jaká kdy byla vůbec na planetách pozorována. Rozdrobený útvar na severní polokouli planety je oblačný komplex, táhnoucí se v délce téměř 30 000 km, který se zcela rozpadl během měsíce. Z toho vyplývá, že se jedná o velmi dynamické jevy v atmosféře Urana.

Nové snímky planety Uran odhalily více než 30 oblačných útvarů, což překonalo celkový počet obdobných útvarů, zaregistrovaných doposud na fotografiích ze sondy Voyager 2, z Hubblova kosmického teleskopu a dalších dalekohledů do roku 2000. Sledování těchto oblačných útvarů pomůže například odhalit zákonitosti proudění větrů v atmosféře planety a předpovídat pohyb velkých bouřkových oblastí, pohybujících se napříč bleděmodrou planetou. Snímky v infračervené oblasti spektra elektromagnetického záření také umožní astronomům studovat klimatické změny v atmosféře Urana. Rychlost větru v atmosféře dosahuje hodnot mezi 107 až 111 m/s (tj. 385 až 400 km/h). Tyto údaje se týkají nejsevernějších oblastí planety a byly naměřeny 23. 10. 2003.

"Doposud byl rozšířen názor, že planeta Uran je jen velmi málo aktivní, avšak tyto fotografie ukazují, že zde dochází doslova ke dramatickým změnám," říká Imke de Pater, profesor astronomie na kalifornské univerzitě v Berkeley.

Nedávná pozorování ukazují planetu, která se blíží na své dráze do polohy, kdy na jižní polokouli nastává podzim. Ten nastane v roce 2007. Podobně jako na Zemi, Marsu a Neptunu, dochází na Uranu ke střídání ročních období - čtyři roční období se zde vystřídají jednou za 84 roky.

Planeta Uran se otáčí kolem rotační osy, která je skloněna do roviny ekliptiky (planeta jako by se "kutálela" po své oběžné dráze), možná v důsledku obrovské kosmické kolize s jiným tělesem. V roce 1986, kdy kolem planety prolétla americká kosmická sonda Voyager 2, jižní pól planety Uran mířil téměř přímo na Slunce (na jižní polokouli panovalo léto). Nyní, o více než 18 let později, je ke Slunci přivrácen rovník planety. Připomeňme, že jeden den na Uranu trvá 17 hodin a 14 minut.

Severní polokoule planety Uran bude dostávat stále více a více energie ze Slunce až do roku 2028, kdy severní pól planety bude mířit přímo na Slunce. Na severní polokouli nastane léto.

Zdroj: keck.hawaii, spaceflightnow aspaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »