Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Aktuality ze Saturnu a Titanu

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.

Další zajímavostí je, že souvislá vrstva mlhy, obklopující Titan ve vysokých výškách, je složena ze 12 oddělených vrstev. Vyplývá to z výzkumu vysokých vrstev atmosféry Titanu v oboru ultrafialového záření.

V posledním čísle časopisu Science Express publikoval tým vědců, zabývající se zpracováváním a vyhodnocováním fotografií, pořízených sondou Cassini, článek o poměrech ve vnějších prstencích Saturna. Podle jejich názoru fotografie, pořízené pomocí kamery UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph), citlivé na ultrafialové záření, vypovídají o tom, že ve vnějších prstencích planety dochází k intenzivnímu úniku atomů kyslíku.

Kyslík uniká do velkého plynného oblaku, nacházejícího se na neosvětlené straně prstenců. Za poslední 2 měsíce prstence ztratily zhruba 125 000 tun kyslíku. Jestliže tento proces bude stejným tempem pokračovat i nadále, potom nejvzdálenější prstenec E může za 100 miliónů roků zcela zaniknout. Je však nutno říci, že vědci zatím neznají, zda se opravdu jedná o nezvratný proces. Možná jen sledujeme jednu etapu cyklického procesu.

Neznámý je také proces, vedoucí k úniku kyslíku z prstence E. Možná k němu dochází v důsledku srážek s částicemi, vyvrženými z hlavních prstenců A, B či C. Možná k jevu dochází v důsledku srážek s meteority. A možná je "vinen" malý měsíc Enceladus, jehož dráha vede právě uvnitř prstence E.

Don Gurnett (University of Iowa) zveřejnil údale o mohutných bleskových výbojích v atmosféře Saturna, zjištěných aparaturou na sondě Cassini. Ukazuje se, že blesky na Saturnu jsou milionkrát silnější než pozemské.

Guernett a jeho tým také publikoval data o nárazech mikrometeoritů do tělesa sondy během průletu rovinou prstenců. Dvě minuty před průletem rovinou prstenců dramaticky vzrostl počet srážek, aby dosáhl maxima více než 1000 srážek za sekundu při průletu rovinou, načež následoval pokles počtu srážek, až asi 2 minuty po průletu se počet srážek snížil na původní hodnotu. Guernett předpokládá, že se jednalo o srážky s velmi malými částicemi, jejichž průměr dosahoval pouze několik mikrometrů. Jinak by došlo k poškození sondy.

Podařilo se také upřesnit rotační periodu Saturna na 10 hodin 45 minut 45 sekund ą 36 sekund. To je o 6 minut delší perioda, než v letech 1980 až 1981 zjistily při průletu sondy Voyager 1 a 2. Vzhledem k tomu, že na "povrchu" planety není žádný pevný útvar, k němuž by bylo možné vztáhnout periodu rotace, využili astronomové charakteristiky rádiového záření druhé největší planety sluneční soustavy.

Aktuální informace o průběhu výzkumu planety Saturn sondou CASSINI a o publikovaných novinkách najdete například na internetové adrese http://saturn.jpl.nasa.gov/.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »