Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Aktuality ze Saturnu a Titanu

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.

Další zajímavostí je, že souvislá vrstva mlhy, obklopující Titan ve vysokých výškách, je složena ze 12 oddělených vrstev. Vyplývá to z výzkumu vysokých vrstev atmosféry Titanu v oboru ultrafialového záření.

V posledním čísle časopisu Science Express publikoval tým vědců, zabývající se zpracováváním a vyhodnocováním fotografií, pořízených sondou Cassini, článek o poměrech ve vnějších prstencích Saturna. Podle jejich názoru fotografie, pořízené pomocí kamery UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph), citlivé na ultrafialové záření, vypovídají o tom, že ve vnějších prstencích planety dochází k intenzivnímu úniku atomů kyslíku.

Kyslík uniká do velkého plynného oblaku, nacházejícího se na neosvětlené straně prstenců. Za poslední 2 měsíce prstence ztratily zhruba 125 000 tun kyslíku. Jestliže tento proces bude stejným tempem pokračovat i nadále, potom nejvzdálenější prstenec E může za 100 miliónů roků zcela zaniknout. Je však nutno říci, že vědci zatím neznají, zda se opravdu jedná o nezvratný proces. Možná jen sledujeme jednu etapu cyklického procesu.

Neznámý je také proces, vedoucí k úniku kyslíku z prstence E. Možná k němu dochází v důsledku srážek s částicemi, vyvrženými z hlavních prstenců A, B či C. Možná k jevu dochází v důsledku srážek s meteority. A možná je "vinen" malý měsíc Enceladus, jehož dráha vede právě uvnitř prstence E.

Don Gurnett (University of Iowa) zveřejnil údale o mohutných bleskových výbojích v atmosféře Saturna, zjištěných aparaturou na sondě Cassini. Ukazuje se, že blesky na Saturnu jsou milionkrát silnější než pozemské.

Guernett a jeho tým také publikoval data o nárazech mikrometeoritů do tělesa sondy během průletu rovinou prstenců. Dvě minuty před průletem rovinou prstenců dramaticky vzrostl počet srážek, aby dosáhl maxima více než 1000 srážek za sekundu při průletu rovinou, načež následoval pokles počtu srážek, až asi 2 minuty po průletu se počet srážek snížil na původní hodnotu. Guernett předpokládá, že se jednalo o srážky s velmi malými částicemi, jejichž průměr dosahoval pouze několik mikrometrů. Jinak by došlo k poškození sondy.

Podařilo se také upřesnit rotační periodu Saturna na 10 hodin 45 minut 45 sekund ą 36 sekund. To je o 6 minut delší perioda, než v letech 1980 až 1981 zjistily při průletu sondy Voyager 1 a 2. Vzhledem k tomu, že na "povrchu" planety není žádný pevný útvar, k němuž by bylo možné vztáhnout periodu rotace, využili astronomové charakteristiky rádiového záření druhé největší planety sluneční soustavy.

Aktuální informace o průběhu výzkumu planety Saturn sondou CASSINI a o publikovaných novinkách najdete například na internetové adrese http://saturn.jpl.nasa.gov/.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »