Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak vysoký je Mount Everest?

Jak vysoký je Mount Everest?

Mount_Everest.jpg
Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.

Nejvyšší hora světa Mount Everest leží na Šanghajsko - tibetské náhorní plošině, která je pro svou nadmořskou výšku, přesahující 4.000 metrů, často nazývána "střechou světa". Další používané názvy pro Šanghaj jsou Čching-chaj nebo Qinghai, pro Mount Everest pak tibetský Čomolungma, Qomolangma nebo Ču-mu-lang-ma. Nepálský název Ságarmátha česky znamená "Hora tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí ani zvíře nepřeskočí".

Podle oficiálních údajů leží ledem a sněhem pokrytý vrchol hory v nadmořské výšce 8.848 metrů. Tuto výšku určil v roce 1954 indický geodet B. L. Gulatee ze 12 stanovišť v okolí Mount Everestu. Jednotlivá měření se lišila až o 5 m. Čínští vědci sdělili, že podle posledních měření se vrchol snížil o 1,3 m. Toto tvrzení je zcela v rozporu s údaji, které vloni uveřejnil americký National Geographic. V novém vydání svého atlasu světa uvedl u Mount Everestu hodnotu 8.850 m n.m., tzn., že od posledního měření o 2 m "povyrostl". Výška Mount Everest byla opravena na 8.850 m n.m. na základě měření, která pomocí družicového navigačního systém GPS (Global Positioning System) provedli 5. května 1999 američtí horolezci Pete Athans a Bill Crouse.

Po předchozích expedicích v letech 1959, 1966 a 1975 chystá Čínská akademie věd (CAS) od 20. března do 20. června 2005 již čtvrtý komplexní výzkum této oblasti.Jedním z úkolů čistě ženské horolezecké expedice bude pomocí radaru a globálního satelitního systému GPS změřit výšku nejvyšší hory světa přímo na místě. Společný výzkum Čínské akademie věd (CAS) a Státního geodetického a kartografického ústavu SBSM (State Bureau of Surveying and Mapping) se zaměří na důsledky globálního oteplování za posledních 30 let a vliv na tání ledovců v Tibetu.

Zdroj: www.china.org.cn a observe.arc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »