Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Cassini_Titan.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.

Výše publikovaná trojice obrázků měsíce Titan názorně ilustruje, jak odlišné mohou být pohledy na stejný objekt, pozorujeme-li jej na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra (přes různé filtry). Kamera na sondě Cassini je vybavena několika filtry, které umožňují odhalit charakteristické rysy prostředí nad i pod hustým závojem Titanovy atmosféry, která je pro viditelné světlo zcela neproniknutelná.

První obrázek (vlevo) v "přírodních" barvách vznikl kombinací snímků, pořízených přes filtry, které jsou citlivé na červené, zelené a fialové světlo. Podobně bychom uviděli Titana při pohledu vlastním okem: zamlžený oranžový objekt obklopený tenkou namodralou září. Oranžová barva přísluší částicím uhlovodíků, které vytvářejí hustou atmosférickou mlhu (hustota zdejší atmosféry 1,6krát převyšuje hustotu zemského ovzduší). Tato "zatemňující" mlha byla mimořádně frustrující pro vědce NASA při sledování měsíce Titan sondami Voyager v letech 1980 a 1981. Naštěstí sonda Cassini je schopna proniknout tímto hustým závojem při detekci infračerveného záření.

Druhý (prostřední) monochromatický obrázek ukazuje Titana na vlnové délce 938 nm, tj. v oblasti blízkého infračerveného záření, které umožňuje sondě Cassini proniknout přes vrstvu atmosférické mlhy a vyfotografovat skutečný povrch měsíce. Fotografie vznikla složením tří snímků za účelem zlepšení rozlišitelnosti charakteristických rysů na povrchu Titanu.

Třetí obrázek v tzv. falešných barvách vznikl kombinací dvou snímků, pořízených v infračerveném oboru záření (889 a 938 nm) se snímkem ve viditelném světle (420 nm). Zelená barva představuje oblasti, kde byla sonda Cassini schopna dohlédnout až na povrch měsíce Titan. Červená barva (po obvodu snímku) zviditelňuje oblasti vysoké atmosféry, tzv. stratosféry, kde atmosférický metan absorbuje sluneční světlo. Namodralá záře kolem vnějšího okraje měsíce Titan představuje fialovou část viditelného světla ve vysokých vrstvách atmosféry, která je v kontrastu s oranžovou mlhou dobře pozorovatelná.

Podobné snímky ve falešných barvách, zachycující opačnou polokouli měsíce, byly pořízeny při průletu sondy Cassini v říjnu 2004. Tehdy viditelná rozsáhlá oblačnost poblíž jižního pólu měsíce však na nedávných fotografiích již pozorovatelná není.

Všechny výše popisové fotografie byly pořízeny 16. 4. 2005 kamerou sondy Cassini ze vzdálenosti mezi 173 000 až 168 200 km od povrchu Titanu při fázovém úhlu 56°. Rozlišení jednotlivých snímků dosahuje přibližně 10 km/pixel.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »