Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Cassini_Titan.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.

Výše publikovaná trojice obrázků měsíce Titan názorně ilustruje, jak odlišné mohou být pohledy na stejný objekt, pozorujeme-li jej na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra (přes různé filtry). Kamera na sondě Cassini je vybavena několika filtry, které umožňují odhalit charakteristické rysy prostředí nad i pod hustým závojem Titanovy atmosféry, která je pro viditelné světlo zcela neproniknutelná.

První obrázek (vlevo) v "přírodních" barvách vznikl kombinací snímků, pořízených přes filtry, které jsou citlivé na červené, zelené a fialové světlo. Podobně bychom uviděli Titana při pohledu vlastním okem: zamlžený oranžový objekt obklopený tenkou namodralou září. Oranžová barva přísluší částicím uhlovodíků, které vytvářejí hustou atmosférickou mlhu (hustota zdejší atmosféry 1,6krát převyšuje hustotu zemského ovzduší). Tato "zatemňující" mlha byla mimořádně frustrující pro vědce NASA při sledování měsíce Titan sondami Voyager v letech 1980 a 1981. Naštěstí sonda Cassini je schopna proniknout tímto hustým závojem při detekci infračerveného záření.

Druhý (prostřední) monochromatický obrázek ukazuje Titana na vlnové délce 938 nm, tj. v oblasti blízkého infračerveného záření, které umožňuje sondě Cassini proniknout přes vrstvu atmosférické mlhy a vyfotografovat skutečný povrch měsíce. Fotografie vznikla složením tří snímků za účelem zlepšení rozlišitelnosti charakteristických rysů na povrchu Titanu.

Třetí obrázek v tzv. falešných barvách vznikl kombinací dvou snímků, pořízených v infračerveném oboru záření (889 a 938 nm) se snímkem ve viditelném světle (420 nm). Zelená barva představuje oblasti, kde byla sonda Cassini schopna dohlédnout až na povrch měsíce Titan. Červená barva (po obvodu snímku) zviditelňuje oblasti vysoké atmosféry, tzv. stratosféry, kde atmosférický metan absorbuje sluneční světlo. Namodralá záře kolem vnějšího okraje měsíce Titan představuje fialovou část viditelného světla ve vysokých vrstvách atmosféry, která je v kontrastu s oranžovou mlhou dobře pozorovatelná.

Podobné snímky ve falešných barvách, zachycující opačnou polokouli měsíce, byly pořízeny při průletu sondy Cassini v říjnu 2004. Tehdy viditelná rozsáhlá oblačnost poblíž jižního pólu měsíce však na nedávných fotografiích již pozorovatelná není.

Všechny výše popisové fotografie byly pořízeny 16. 4. 2005 kamerou sondy Cassini ze vzdálenosti mezi 173 000 až 168 200 km od povrchu Titanu při fázovém úhlu 56°. Rozlišení jednotlivých snímků dosahuje přibližně 10 km/pixel.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »