Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zamrzlé moře na Marsu

Zamrzlé moře na Marsu

Mars.jpg
Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.

Snímky z evropské sondy Mars Express, pořízené stereokamerou s vysokým rozlišením (High Resolution Stereo Camera), ukazují rozsáhlá pole s velkou, deskovitou strukturou, připomínající roztříštěné ledové kry, které se nacházejí v polárních oblastech na Zemi. Nalezení odkrytého ledu v rovníkové oblasti Marsu je nepravděpodobné. Velmi nízký tlak na planetě by vedl k sublimace - led by se už před časem změnil přímo ve vodní páru. Podle vědců z Open University (Velká Británie), vedených Johnem Murrayem, vrstva prachu a sopečného popela silná jen asi několik málo centimetrů, tomu brání.

"V minulosti při obrovské katastrofě celou oblast zalila voda, na povrchu se vytvořil led, byl rozbit a vše znovu zmrzlo," vysvětlil Jan-Petr Muller (University College London). "Nad touto oblastí padalo velké množství prachu. Prach padal do vody, ale i na povrch ledových ker, to vysvětluje, proč led a okolní oblasti mají různou barvu."

Voda, která tvořila moře v oblasti 5° na sever od rovníku, pravděpodobně vznikla pod povrchem Marsu a pak vytékala z řady zlomů např. jako známý Cerberus Fossae. "Myslím si, že je to docela pravděpodobné," komentoval Michael Carr, odborník na vodu na Marsu (US Geological Survey, Menlo Park, Kalifornie). Řekl, že i v minulosti existovalo podezření na zdroj vody na sever od oblasti Elysium. "My víme odkud voda tekla ... Můžete vystopovat údolí vymletá vodou směrem k této oblasti."

Mars Express, který je nyní na oběžné dráze kolem rudé planety už rok, bude pořizovat další data, potřebná pro potvrzení dosavadních pozorování. Sonda brzy použije radar MARSIS (Mars Advance Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding), který bude prozkoumávat podpovrchový planetární permafrost (trvale zmrzlou půdu).

Mnoho detailů pozorovaných Mars expresem vyfotografovaly již sondy Mars Orbiter a Mars globální Surveyor. Objev zamrzlého moře bude oficiálně zveřejněn na vědecké konferenci věnované sondě Mars expres, konané se v ESTECu (Esa's European Space Research and Technology Centre) v Noordwijku (Nizozemí) ve dnech 21. až 25. února 2005.

Zdroj: news.bbc.co.uk, www.spaceflightnow.com a konference ESTEC
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »