Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru
"Nové výsledky získané sondou Cassini mohou být prvním důkazem, že buď z povrchu nebo z nitra Enceladu unikají plyny," řekla Dr. Michele Doughertyová, vedoucí magnetometrického týmu sondy Cassini a profesorka Imperial College v Londýně. Jde o to, že průměr Enceladu je pouhých 500 km a jeho gravitace je příliš slabá na to, aby si udržel trvalou atmosféru. Molekuly plynu tedy musejí být stále doplňovány.
Již od osmdesátých let 20. století vědci spekulovali o tom, že Enceladus je "geologicky" aktivní a je zdrojem materiálu pro Saturnův prstenec E. Sondy Voyager objevily, že povrch Enceladu odráží 90% slunečního světla, které na něj dopadá. Tak vysoké albedo může být způsobeno ledovým vulkanismem, přesněji řečeno ledovými vulkány a gejzíry vyvrhovanými částečkami ledu, které se pak usazují na povrchu měsíce. Vulkanickou aktivitou by se Enceladus zařadil k již známým aktivním měsícům ve sluneční soustavě, jimiž jsou Jupiterův měsíc Io a Neptunův Triton. "Saturnův Enceladus by mohl být vlídnější analogií Jupiterova měsíce Io," vystihl situaci Dr. Fritz Neubauer, další člen týmu a profesor geofyziky University v Kolíně nad Rýnem.
Obrázky a informace o misi Cassini najdete na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://www.nasa.gov/cassini.
Zdroj: NASA JPL News
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
O autorovi
Jan Veselý
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
