Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru
Veselý Jan Vytisknout článek

Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru

Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.
Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.
Sonda Cassini objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i geologickou aktivitu na Saturnově měsíci Enceladu. Magnetometr sondy při prvním průletu okolo Enceladu 17. února 2005 ve vzdálenosti 1167 km objevil magnetické pole. Při dalším setkání sondy s měsícem (500 km) 9. března 2005 sonda předchozí objev potvrdila a navíc objevila oscilace způsobené interakcí elektricky nabitých (ionizovaných) molekul s magnetickým polem, jejichž frekvence pomohla zjistit, že jde pravděpodobně o molekuly vody.

"Nové výsledky získané sondou Cassini mohou být prvním důkazem, že buď z povrchu nebo z nitra Enceladu unikají plyny," řekla Dr. Michele Doughertyová, vedoucí magnetometrického týmu sondy Cassini a profesorka Imperial College v Londýně. Jde o to, že průměr Enceladu je pouhých 500 km a jeho gravitace je příliš slabá na to, aby si udržel trvalou atmosféru. Molekuly plynu tedy musejí být stále doplňovány.

Již od osmdesátých let 20. století vědci spekulovali o tom, že Enceladus je "geologicky" aktivní a je zdrojem materiálu pro Saturnův prstenec E. Sondy Voyager objevily, že povrch Enceladu odráží 90% slunečního světla, které na něj dopadá. Tak vysoké albedo může být způsobeno ledovým vulkanismem, přesněji řečeno ledovými vulkány a gejzíry vyvrhovanými částečkami ledu, které se pak usazují na povrchu měsíce. Vulkanickou aktivitou by se Enceladus zařadil k již známým aktivním měsícům ve sluneční soustavě, jimiž jsou Jupiterův měsíc Io a Neptunův Triton. "Saturnův Enceladus by mohl být vlídnější analogií Jupiterova měsíce Io," vystihl situaci Dr. Fritz Neubauer, další člen týmu a profesor geofyziky University v Kolíně nad Rýnem.

Obrázky a informace o misi Cassini najdete na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://www.nasa.gov/cassini.

Zdroj: NASA JPL News
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »