Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Norris Geyser Basin
Norris Geyser Basin
Vědecký tým Univerzity v Boulderu (Colorado, USA) objevil bizarní skupinu mikrobů, kteří žijí v nepohostinném prostředí geotermálních vřídel v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu. Objev by mohl poskytnout nový pohled na "život" v minulosti Země a mohl by pomoci při hledání důkazů života na Marsu.

Objevení mikrobi žijí v pórech kamenů ve velmi kyselém prostředí o vysoké koncentraci kovů a křemičitanů, při teplotě kolem 35°C, v kotlině vřídel a gejzírů Norris Geyser Basin. Nové studie ukazují, že tyto skupiny mikrobů mohou podléhat fosilizaci, a tak by nálezy obdobných zkamenělých forem mohly podat svědectví o dávných geologických procesech na Zemi. Vědci věří, že podobné geotermální prostředí mohlo v minulosti existovat i na Marsu, a proto by astrobiologové mohli intenzívně pátrat po této formě minulého i současného života.

Výsledky výzkumu, který financovali NSF (National Science Foundation) a NASA, byly publikovány v časopice Nature 21. dubna 2005. Autory této práce jsou doktorant Jeffrey Walker, postgraduální student John Spear a profesor Norman Pace z oddělení molekulární, buněčné a vývojové biologie a Astrobiologického centra Coloradské university v Boulderu (CU-Boulder's molecular, cellular and developmental biology department and the Center for Astrobiology).

"Toto je první popis těchto druhů mikrobů, kteří mohou být dobrým diagnostickým indikátorem minulého života na Marsu, protože by mohla být zachována i jejich zkamenělá forma," řekl Walker. "Hydrotermální systém a tento typ mikrobiálního života v Yellowstonu se může podobat Marsu v minulosti a proto máme naději, že na Marsu nalezneme důkaz života."

Oblast Norris Geyser Basin, vzdálená asi 30 km severozápadně od Yellowstonského jezera, je považována za nejteplejší, nejaktivnější a nejkyselejší oblast v Yellowstonu a možná i na světě. "V pórech kamenů, kde tito mikrobi žijí, má pH hodnotu jedna, tzn., že by se zde rozpustily i hřebíky," řekl Pace. "Toto je další příklad, že může existovat život i v prostředí, které většina lidí považuje za nehostinné."

Překvapivě nejhojnějším mikrobem (37%), který byl objeven, je nový druh mykobakterie. (Mykobakterie jsou dobře známy tím, že u člověka způsobují tuberkulózu a malomocenství.) Tyto jsou vzácné a nikdy dříve nebyly identifikovány v tak extrémním hydrotermálním prostředí.

Pace popsal novou formu života jako "nádherně tajemnou". "Může to být nová forma symbiózy organismů, obdobná té, kterou známe u lišejníků," řekl Pace. "Podobá se to lišejníku, ale není to lišejník, protože symbióza zde není mezi houbou a řasou, ale jde o spolupráci mykobakterie s řasou".

Zatímco fotosyntéza se jeví jako základní zdroj energie pro většinu organismů, přinejmenším někteří mikrobi v Yellowstonu získávají energii z rozpuštěných kovů a z vodíku, které si opatřují v pórech kamenů naplněných vodou. Již dříve vědci objevili, že v Yellowstonských vřídlech při teplotě více než 70°C žijí mikroorganizmy.

Výzkum současného života v oblastech s horkými termálními vřídly a fosílií, které uvízly v hornině v různých geologických obdobích, ukazuje, jak se mohly vyvíjet první organizmy nejen na Zemi.

Zdroj: www.colorado.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »