Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Norris Geyser Basin
Norris Geyser Basin
Vědecký tým Univerzity v Boulderu (Colorado, USA) objevil bizarní skupinu mikrobů, kteří žijí v nepohostinném prostředí geotermálních vřídel v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu. Objev by mohl poskytnout nový pohled na "život" v minulosti Země a mohl by pomoci při hledání důkazů života na Marsu.

Objevení mikrobi žijí v pórech kamenů ve velmi kyselém prostředí o vysoké koncentraci kovů a křemičitanů, při teplotě kolem 35°C, v kotlině vřídel a gejzírů Norris Geyser Basin. Nové studie ukazují, že tyto skupiny mikrobů mohou podléhat fosilizaci, a tak by nálezy obdobných zkamenělých forem mohly podat svědectví o dávných geologických procesech na Zemi. Vědci věří, že podobné geotermální prostředí mohlo v minulosti existovat i na Marsu, a proto by astrobiologové mohli intenzívně pátrat po této formě minulého i současného života.

Výsledky výzkumu, který financovali NSF (National Science Foundation) a NASA, byly publikovány v časopice Nature 21. dubna 2005. Autory této práce jsou doktorant Jeffrey Walker, postgraduální student John Spear a profesor Norman Pace z oddělení molekulární, buněčné a vývojové biologie a Astrobiologického centra Coloradské university v Boulderu (CU-Boulder's molecular, cellular and developmental biology department and the Center for Astrobiology).

"Toto je první popis těchto druhů mikrobů, kteří mohou být dobrým diagnostickým indikátorem minulého života na Marsu, protože by mohla být zachována i jejich zkamenělá forma," řekl Walker. "Hydrotermální systém a tento typ mikrobiálního života v Yellowstonu se může podobat Marsu v minulosti a proto máme naději, že na Marsu nalezneme důkaz života."

Oblast Norris Geyser Basin, vzdálená asi 30 km severozápadně od Yellowstonského jezera, je považována za nejteplejší, nejaktivnější a nejkyselejší oblast v Yellowstonu a možná i na světě. "V pórech kamenů, kde tito mikrobi žijí, má pH hodnotu jedna, tzn., že by se zde rozpustily i hřebíky," řekl Pace. "Toto je další příklad, že může existovat život i v prostředí, které většina lidí považuje za nehostinné."

Překvapivě nejhojnějším mikrobem (37%), který byl objeven, je nový druh mykobakterie. (Mykobakterie jsou dobře známy tím, že u člověka způsobují tuberkulózu a malomocenství.) Tyto jsou vzácné a nikdy dříve nebyly identifikovány v tak extrémním hydrotermálním prostředí.

Pace popsal novou formu života jako "nádherně tajemnou". "Může to být nová forma symbiózy organismů, obdobná té, kterou známe u lišejníků," řekl Pace. "Podobá se to lišejníku, ale není to lišejník, protože symbióza zde není mezi houbou a řasou, ale jde o spolupráci mykobakterie s řasou".

Zatímco fotosyntéza se jeví jako základní zdroj energie pro většinu organismů, přinejmenším někteří mikrobi v Yellowstonu získávají energii z rozpuštěných kovů a z vodíku, které si opatřují v pórech kamenů naplněných vodou. Již dříve vědci objevili, že v Yellowstonských vřídlech při teplotě více než 70°C žijí mikroorganizmy.

Výzkum současného života v oblastech s horkými termálními vřídly a fosílií, které uvízly v hornině v různých geologických obdobích, ukazuje, jak se mohly vyvíjet první organizmy nejen na Zemi.

Zdroj: www.colorado.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »