Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Norris Geyser Basin
Norris Geyser Basin
Vědecký tým Univerzity v Boulderu (Colorado, USA) objevil bizarní skupinu mikrobů, kteří žijí v nepohostinném prostředí geotermálních vřídel v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu. Objev by mohl poskytnout nový pohled na "život" v minulosti Země a mohl by pomoci při hledání důkazů života na Marsu.

Objevení mikrobi žijí v pórech kamenů ve velmi kyselém prostředí o vysoké koncentraci kovů a křemičitanů, při teplotě kolem 35°C, v kotlině vřídel a gejzírů Norris Geyser Basin. Nové studie ukazují, že tyto skupiny mikrobů mohou podléhat fosilizaci, a tak by nálezy obdobných zkamenělých forem mohly podat svědectví o dávných geologických procesech na Zemi. Vědci věří, že podobné geotermální prostředí mohlo v minulosti existovat i na Marsu, a proto by astrobiologové mohli intenzívně pátrat po této formě minulého i současného života.

Výsledky výzkumu, který financovali NSF (National Science Foundation) a NASA, byly publikovány v časopice Nature 21. dubna 2005. Autory této práce jsou doktorant Jeffrey Walker, postgraduální student John Spear a profesor Norman Pace z oddělení molekulární, buněčné a vývojové biologie a Astrobiologického centra Coloradské university v Boulderu (CU-Boulder's molecular, cellular and developmental biology department and the Center for Astrobiology).

"Toto je první popis těchto druhů mikrobů, kteří mohou být dobrým diagnostickým indikátorem minulého života na Marsu, protože by mohla být zachována i jejich zkamenělá forma," řekl Walker. "Hydrotermální systém a tento typ mikrobiálního života v Yellowstonu se může podobat Marsu v minulosti a proto máme naději, že na Marsu nalezneme důkaz života."

Oblast Norris Geyser Basin, vzdálená asi 30 km severozápadně od Yellowstonského jezera, je považována za nejteplejší, nejaktivnější a nejkyselejší oblast v Yellowstonu a možná i na světě. "V pórech kamenů, kde tito mikrobi žijí, má pH hodnotu jedna, tzn., že by se zde rozpustily i hřebíky," řekl Pace. "Toto je další příklad, že může existovat život i v prostředí, které většina lidí považuje za nehostinné."

Překvapivě nejhojnějším mikrobem (37%), který byl objeven, je nový druh mykobakterie. (Mykobakterie jsou dobře známy tím, že u člověka způsobují tuberkulózu a malomocenství.) Tyto jsou vzácné a nikdy dříve nebyly identifikovány v tak extrémním hydrotermálním prostředí.

Pace popsal novou formu života jako "nádherně tajemnou". "Může to být nová forma symbiózy organismů, obdobná té, kterou známe u lišejníků," řekl Pace. "Podobá se to lišejníku, ale není to lišejník, protože symbióza zde není mezi houbou a řasou, ale jde o spolupráci mykobakterie s řasou".

Zatímco fotosyntéza se jeví jako základní zdroj energie pro většinu organismů, přinejmenším někteří mikrobi v Yellowstonu získávají energii z rozpuštěných kovů a z vodíku, které si opatřují v pórech kamenů naplněných vodou. Již dříve vědci objevili, že v Yellowstonských vřídlech při teplotě více než 70°C žijí mikroorganizmy.

Výzkum současného života v oblastech s horkými termálními vřídly a fosílií, které uvízly v hornině v různých geologických obdobích, ukazuje, jak se mohly vyvíjet první organizmy nejen na Zemi.

Zdroj: www.colorado.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »