Ludvík OčenášekV srpnu 2004 jsme na těchto stránkách informovali o 55. výročí úmrtí významného a všestranného československého technika a vynálezce Ludvíka Očenáška (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949). Patřil ke světové špičce průkopníků raketové techniky. V roce 1905 zkonstruoval hvězdicový rotační motor pro pohon letadel, a také vlastní letadlo - jednoplošník. Od roku 1928 se začal systematicky věnovat raketovému výzkumu. Dne 2. března 1930 provedl v Praze na Bílé hoře několik prvních zkušebních startů jedno- i dvoustupňových raket, které dosáhly výšky 1,5 km. Uvažoval také o vypouštění sondážních raket z letadel a o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti.
Publikované informace si všiml i redaktor Českého rozhlasu stanice Radiožurnál Marek Janáč, který s autorem článku natočil krátký rozhovor. Relace byla odvysílána v den výročí českého konstruktéra. Uvedený rozhovor náhodou vyslechl i RNDr. Jiří Grygar, který se chopil myšlenky pojmenování jedné planetky jménem tohoto jistě významného občana Československé republiky. Vše bylo dotaženo do zdárného konce a od ledna letošního roku obíhá mezi Marsem a Jupiterem planetka s pořadovým číslem 61 404 a se jménem Očenášek.
Planetku objevili 26. 8. 2000 Petr Pravec a Peter Kušnirák z AÚ AV ČR v Ondřejově. Předběžné označení planetky bylo 2000 QM9. Citace byla uveřejněna v MPC (Minor Planet Center) 25. 1. 2005. Zmíněná planetka oběhne kolem Slunce jednou za 4,4850 roku. Její vzdálenost od Slunce kolísá mezi 309 088 000 až 504 602 000 km. Dráha planetky je skloněna k ekliptice pod úhlem 6,58271°.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
západ zatmění nad kunětickou horou 1
netuším jak zde vložit i video ale vložím aspoň odkaz s přeletem 3 letadel a celý svů timelapse možná by se vám mohl hodit třeba do iqlandie :)
https://www.youtube.com/watch?v=DqgkwMOS81w
https://www.youtube.com/watch?v=Sj_xj2wEVPI