Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

sedna2.jpg
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

Nová pozorování planetky provedli nedávno Scott Gaudi, Krzysztof Stanek a jejich kolegové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. A podařilo se jim záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešit: žádný měsíc kolem planetky neobíhá a jeho přítomnost zde není nutná. Zjistili totiž, že planetka rotuje kolem své osy mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Jednu otočku kolem rotační osy planetka vykoná za 10 hodin. Tato krátká rotační perioda je typická pro velké množství planetek ve sluneční soustavě. "Vyřešili jsme záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna. Planetka žádný měsíc nikdy neměla," prohlásil Scott Gaudi.

Sedna je velice zvláštní těleso, obíhající po eliptické dráze, na níž se vzdaluje od Slunce až na 950 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Sedna se nikdy nepřiblíží více ke Slunci než na 80 AU (planeta Pluto obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 až 50 AU jednou za 248 roků). Sedna vykoná jeden oběh kolem Slunce přibližně za 10 500 roků.

Průměr planetky Sedna byl určen na 1600 km. Pro porovnání - průměr Pluta činí 2250 km. První měření napovídala, že planetka rotuje velice pomalu. Podle zjištěných nepatrných změn jasnosti planetky byla určena její rotační perioda na 20 až 40 dnů. Takováto pomalá rotace se dala vysvětlit přítomností velkého měsíce a jeho gravitačním působením na planetku (podobně se zpomaluje rotace Země gravitačním působením našeho Měsíce). Pozorování pomocí HST, uskutečněná měsíc po objevu planetky, žádné stopy po přítomnosti průvodce planetky nezaznamenala.

V pravdě detektivní práci uskutečnil Scott Gaudi se svými kolegy při pátrání po přítomnosti měsíce planetky Sedna. K pozorování použili dalekohled MMT Telescope na Mount Hopkins v Arizoně o průměru 6,5 m. Přesná měření změn jasnosti planetky prozradila její poměrně rychlou rotaci. "Změny jasnosti planetky jsou velice malé a dají se jen obtížně zaznamenat," prohlásil další člen týmu astronomů Matthew Holman. Z pozorování vyplynulo, že rotační perioda planetky činí přibližně 10 hodin. Tudíž žádný "brzdící" měsíc kolem planetky Sedna neobíhá.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »