Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

sedna2.jpg
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

Nová pozorování planetky provedli nedávno Scott Gaudi, Krzysztof Stanek a jejich kolegové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. A podařilo se jim záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešit: žádný měsíc kolem planetky neobíhá a jeho přítomnost zde není nutná. Zjistili totiž, že planetka rotuje kolem své osy mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Jednu otočku kolem rotační osy planetka vykoná za 10 hodin. Tato krátká rotační perioda je typická pro velké množství planetek ve sluneční soustavě. "Vyřešili jsme záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna. Planetka žádný měsíc nikdy neměla," prohlásil Scott Gaudi.

Sedna je velice zvláštní těleso, obíhající po eliptické dráze, na níž se vzdaluje od Slunce až na 950 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Sedna se nikdy nepřiblíží více ke Slunci než na 80 AU (planeta Pluto obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 až 50 AU jednou za 248 roků). Sedna vykoná jeden oběh kolem Slunce přibližně za 10 500 roků.

Průměr planetky Sedna byl určen na 1600 km. Pro porovnání - průměr Pluta činí 2250 km. První měření napovídala, že planetka rotuje velice pomalu. Podle zjištěných nepatrných změn jasnosti planetky byla určena její rotační perioda na 20 až 40 dnů. Takováto pomalá rotace se dala vysvětlit přítomností velkého měsíce a jeho gravitačním působením na planetku (podobně se zpomaluje rotace Země gravitačním působením našeho Měsíce). Pozorování pomocí HST, uskutečněná měsíc po objevu planetky, žádné stopy po přítomnosti průvodce planetky nezaznamenala.

V pravdě detektivní práci uskutečnil Scott Gaudi se svými kolegy při pátrání po přítomnosti měsíce planetky Sedna. K pozorování použili dalekohled MMT Telescope na Mount Hopkins v Arizoně o průměru 6,5 m. Přesná měření změn jasnosti planetky prozradila její poměrně rychlou rotaci. "Změny jasnosti planetky jsou velice malé a dají se jen obtížně zaznamenat," prohlásil další člen týmu astronomů Matthew Holman. Z pozorování vyplynulo, že rotační perioda planetky činí přibližně 10 hodin. Tudíž žádný "brzdící" měsíc kolem planetky Sedna neobíhá.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »