Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

sonda Cassini
sonda Cassini
Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

IAU při přidělování názvů na povrchu planet používá pro každé těleso určitou kategorii jmen. Tento způsob umožňuje, při zaslechnutí nebo shlédnutí jména, okamžité spojení s určitým planetárním tělesem. Často se využívají jména spojená s legendami.

V řecké mytologii je Phoebe Titánka, dcera bohyně - matky Země Gáie a boha nebe Úrana a babička Apollóna. Ale její legenda je krátká a není v ní dost jmen pro všechny pozorované útvary.

"Vybrali jsme si pro Phoebe legendu o argonautech, aby to mělo nějakou souvislost s výzkumem Saturnovy soustavy sondou Cassini-Huygens " řekl Toby Owen z Havajské univerzity v Manoa. Je předsedou skupiny IAU pro vnější sluneční soustavu a mezioborový vědec mise Cassini-Huygens.

"Nemůžeme říci, že by sem naši vědci zahrnuli hrdiny jako Herkules a Atalanta, ale vybrali representanty širokého, mezinárodního spektra význačných lidí, kteří riskovali výpravy do vzdálených království v naději, že se vrátí s velkou slávou", řekl Owen.

"Vzhledem k délce a složitosti mise Cassini, je vhodné použít jména odvážných cestovatelů z jednoho z našich oblíbených mýtů," řekl Petr Thomas, člen týmu Cassini z Cornellovy univerzity (Ithaca New York) a jeden z vědců, kteří identifikovali později pojmenovávané krátery a vytvořili fotomontáž.

Phoebe je ledový, prastarý zbytek malých těles, které vznikly před 4 miliardami let ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Muselo být zachyceno obřím Saturnem v nejrannější době formování planety.

Snímky, pořízené během nízkého přeletu sondy Cassini nad povrchem Phoebe, přinesly přesvědčivý důkaz, že tento malinký objekt může obsahovat materiál bohatý na led, pokrytý tenkými vrstvami tmavého materiálu o tloušťce snad 300 až 500 m. Povrch Phoebe je také pokryt velkými a malými krátery. Snímky odhalují jasné "pruhy" na stěnách největších kráterů, jasné paprsky, který začínají v menších kráterech a nepřerušované rýhy na většině povrchu. Krátery na měsíci Phoebe jsou považovány za výsledek srážek s menšími objekty.

"Od prvopočátku zkoumání světa si lidé dělali mapy dokumentující, kde byli a jak se tam dostali," řekl Torrence Johnson, člen týmu Cassini v NASA JPL v Pasadeně (Kalifornie), který spolupracoval s IAU při pojmenování kráterů. "Přidělení jmen místům na mapě je základní částí tohoto postupu. Se jmény kráterů na povrchu, se nyní Phoebe připojí ke zmapovaným světům."

sonda Cassini
sonda Cassini

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v Jasličkách a Jupiter

Fotené o 4:44 SELČ, fotoaparát Canon EOS R6 Mk II, objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM. Expozícia 0,8 sekundy, ohnisko 135 mm, clona 4,5, ISO 3200.

Další informace »