Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Existuje na Neptunu superionizovaný vodní oceán?

Existuje na Neptunu superionizovaný vodní oceán?

neptun_1.jpg
Vědcům se podařilo experimentálně vytvořit podmínky, za jakých může existovat voda uvnitř obřích planet. Ukázalo se, že voda přitom přechází do kvalitativně nového "superionizovaného" skupenského stavu.

Podle současných představ existují v nitrech obřích planet extrémní podmínky - teploty zde mohou dosahovat až 1000 °C a tlak může více než 100 000krát převyšovat hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu. V takovýchto podmínkách obvykle získávají materiály zvláštní vlastnosti, rozdílné od běžného stavu. Jak se ukázalo, voda není výjimkou.

Někteří vědci již dříve předpokládali, že voda může existovat pro nás v nezvyklých skupenstvích - kromě plynného, kapalného a pevného také v tzv. superionizovaném skupenství. V tomto stavu si atomy kyslíku zachovávají svoji stálou polohu v molekulách (jako by zde zamrzly) a atomy vodíku "poletují" kolem nich obrovskou rychlostí.

Jak informuje časopis Nature, skupina vědců pod vedením Laurence Frieda z Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie) se pokusila experimentálně vyrobit superionizovanou vodu v pozemních podmínkách. Za účelem vytvoření potřebného tlaku byla kapka vody stlačována speciálním lisem mezi dvěma diamanty. Zahřátí na potřebnou teplotu zajišťoval infračervený laser. Monitorování stavu, v jakém se voda nacházela, se provádělo na základě měření rychlosti kmitání molekul. V přesně změřeném okamžiku se tato rychlost velice rychle - skokem - změnila, což bylo důkazem přechodu vody do kvalitativně jiného skupenského stavu. "Tato pozorování umožňují určit hranici fázových přechodů, avšak říci, co se přesně děje za touto hranicí, to zatím nelze," říká Fried.

Pro vyřešení této záhady vědci použili metodu počítačového modelování. K vypracování modelu chování 60 molekul, nacházejících se v superionizovaném stavu, potřebovali několik týdnů práce počítače, ekvivalentního 1000 laptopům.

Analýza výsledků modelování ukázala, že s růstem tlaku a teploty se molekuly vody rozkládají, voda vytváří nemolekulární strukturu o hustotě, převyšující hustotu obyčejného vodního ledu. Kromě toho se voda stává superionizovanou. "Představit si podobný stav není vůbec lehké," komentuje situaci Fried. "Je možné předpokládat, že se v tomto stavu vytváří stabilní krystalická mřížka z atomů kyslíku, přičemž atomy vodíku se mohou volně skrz mřížku pohybovat. Kdybychom takovouto vodu přemístili do pozemských podmínek, okamžitě by explodovala. Avšak v nitrech obřích planet bude pevná jako železo a v důsledku vysoké teploty bude zářit jasně žlutým světlem."

"Myslím si, že tato práce je velice zajímavá a fakt, že matematický výpočet byl potvrzen experimentem, dělá tuto teorii pravděpodobnou," prohlásil Russell Hemley, který se zabývá otázkami vysokotlaké chemie na geofyzikální laboratoři Carnegie Institution´s Geophysical Laboratory, Washington. "Všichni bychom si přáli mít k dispozici další přímé důkazy existence vody v superionizovaném stavu." V současné době provádí skupina Laurence Frieda další experimenty a snaží se změřit vodivost této nové formy hmoty, což umožní mnohem lépe pochopit její zvláštnosti.

"Jestliže superionizovaná voda skutečně existuje v nitrech obřích planet sluneční soustavy, pak lze předpokládat, že je ve vesmíru velice rozšířená. Kromě toho superionizovaná voda by měla být teoreticky vysoce vodivá, což umožní vysvětlit podstatu mohutných magnetických polí obřích planet, například Uranu a Neptunu."

Zdroj: spacenews.ru a nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »