Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.

Radarová pozorování planetky, uskutečněná na Arecibo Observatory (Puerto Rico) pomocí radioteleskopu o průměru 300 m ve dnech 27., 29. a 30. ledna 2005, významně upřesnila předpokládanou dráhu planetky 2004 MN4. Planetka se v souladu s dřívějšími předpoklady přiblíží k Zemi 13. 4. 2029, avšak prolétne ve vzdálenosti 36 350 km od středu Země, což je přibližně 30 000 km nad zemským povrchem. Připomeňme, že geostacionární družice obíhají kolem Země ve výšce 36 000 km nad rovníkem.

Základní parametry oběžné dráhy planetky 2004 MN4 kolem Slunce:

Excentricita e = 0,19117

Nejmenší vzdálenost od Slunce q = 0,74571 AU

Střední vzdálenost od Slunce a = 0,92197 AU

Největší vzdálenost od Slunce Q = 1,09822 AU

Oběžná perioda P = 0,8852 roku

Sklon dráhy k ekliptice i = 3,33355°

Planetka se v minulosti již několikrát k Zemi přiblížila. A také v tomto století se dostane do blízkosti Země ještě 9krát (pokud se v roce 2029 se Zemí nesrazí). Žádné z přiblížení k Zemi v minulém a tomto století však nebylo či nebude tak těsné, jako setkání se Zemí v roce 2029. K takovýmto těsným přiblížením dochází u planetky 2004 MN4 přibližně jednou za 1300 roků. Průměr planetky byl podle posledních pozorování určen na 320 m.

V době těsného přiblížení v roce 2029 bude planetka velmi jasným objektem pozorovatelným i pouhým okem (3,3 magnitudy), který se bude velmi rychle pohybovat po obloze (42 stupňů za hodinu) souhvězdím Raka.

Obrázek v úvodu textu zachycuje průlet planetky 2004 MN4 kolem Země. Vzhledem k tomu, že dráha planetky není určena s absolutní přesností, bílá oblast na obrázku představuje možné alternativy vzdálenosti planetky od Země při průletu v roce 2029.

Zdroj: www.naic a www.naic
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »