Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.

Radarová pozorování planetky, uskutečněná na Arecibo Observatory (Puerto Rico) pomocí radioteleskopu o průměru 300 m ve dnech 27., 29. a 30. ledna 2005, významně upřesnila předpokládanou dráhu planetky 2004 MN4. Planetka se v souladu s dřívějšími předpoklady přiblíží k Zemi 13. 4. 2029, avšak prolétne ve vzdálenosti 36 350 km od středu Země, což je přibližně 30 000 km nad zemským povrchem. Připomeňme, že geostacionární družice obíhají kolem Země ve výšce 36 000 km nad rovníkem.

Základní parametry oběžné dráhy planetky 2004 MN4 kolem Slunce:

Excentricita e = 0,19117

Nejmenší vzdálenost od Slunce q = 0,74571 AU

Střední vzdálenost od Slunce a = 0,92197 AU

Největší vzdálenost od Slunce Q = 1,09822 AU

Oběžná perioda P = 0,8852 roku

Sklon dráhy k ekliptice i = 3,33355°

Planetka se v minulosti již několikrát k Zemi přiblížila. A také v tomto století se dostane do blízkosti Země ještě 9krát (pokud se v roce 2029 se Zemí nesrazí). Žádné z přiblížení k Zemi v minulém a tomto století však nebylo či nebude tak těsné, jako setkání se Zemí v roce 2029. K takovýmto těsným přiblížením dochází u planetky 2004 MN4 přibližně jednou za 1300 roků. Průměr planetky byl podle posledních pozorování určen na 320 m.

V době těsného přiblížení v roce 2029 bude planetka velmi jasným objektem pozorovatelným i pouhým okem (3,3 magnitudy), který se bude velmi rychle pohybovat po obloze (42 stupňů za hodinu) souhvězdím Raka.

Obrázek v úvodu textu zachycuje průlet planetky 2004 MN4 kolem Země. Vzhledem k tomu, že dráha planetky není určena s absolutní přesností, bílá oblast na obrázku představuje možné alternativy vzdálenosti planetky od Země při průletu v roce 2029.

Zdroj: www.naic a www.naic
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »