Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.

Radarová pozorování planetky, uskutečněná na Arecibo Observatory (Puerto Rico) pomocí radioteleskopu o průměru 300 m ve dnech 27., 29. a 30. ledna 2005, významně upřesnila předpokládanou dráhu planetky 2004 MN4. Planetka se v souladu s dřívějšími předpoklady přiblíží k Zemi 13. 4. 2029, avšak prolétne ve vzdálenosti 36 350 km od středu Země, což je přibližně 30 000 km nad zemským povrchem. Připomeňme, že geostacionární družice obíhají kolem Země ve výšce 36 000 km nad rovníkem.

Základní parametry oběžné dráhy planetky 2004 MN4 kolem Slunce:

Excentricita e = 0,19117

Nejmenší vzdálenost od Slunce q = 0,74571 AU

Střední vzdálenost od Slunce a = 0,92197 AU

Největší vzdálenost od Slunce Q = 1,09822 AU

Oběžná perioda P = 0,8852 roku

Sklon dráhy k ekliptice i = 3,33355°

Planetka se v minulosti již několikrát k Zemi přiblížila. A také v tomto století se dostane do blízkosti Země ještě 9krát (pokud se v roce 2029 se Zemí nesrazí). Žádné z přiblížení k Zemi v minulém a tomto století však nebylo či nebude tak těsné, jako setkání se Zemí v roce 2029. K takovýmto těsným přiblížením dochází u planetky 2004 MN4 přibližně jednou za 1300 roků. Průměr planetky byl podle posledních pozorování určen na 320 m.

V době těsného přiblížení v roce 2029 bude planetka velmi jasným objektem pozorovatelným i pouhým okem (3,3 magnitudy), který se bude velmi rychle pohybovat po obloze (42 stupňů za hodinu) souhvězdím Raka.

Obrázek v úvodu textu zachycuje průlet planetky 2004 MN4 kolem Země. Vzhledem k tomu, že dráha planetky není určena s absolutní přesností, bílá oblast na obrázku představuje možné alternativy vzdálenosti planetky od Země při průletu v roce 2029.

Zdroj: www.naic a www.naic
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »